Sobota 24. října. Svátek má Nina.

RAIFFEISENBANK V NOVÉ PROGNÓZE ZVYŠUJE OČEKÁVANÉ TEMPO RŮSTU DOMÁCÍ EKONOMIKY

Česká ekonomika by podle nové prognózy Raiffeisenbank měla letos vzrůst o 2,6 procenta. Inflace v České republice zůstane nadále velmi nízká, analýza proto mj.  předpokládá zachování současného kurzového režimu ČNB až do posledního čtvrtletí 2015. 

Analytici Raiffeisenbank v dnes zveřejněné publikaci „Strategie Česká republika“ předpokládají letošní růst české ekonomiky o 2,6  procenta oproti dosavadním 2,3 procenta. „Výkonnost české ekonomiky na počátku roku překonala očekávání. Růst ekonomiky přitom čerpá ze všech zdrojů. Za zmínku stojí mj. pozitivní vývoj v segmentu malých a středních firem,“ komentovala novou prognózu hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. V příštím roce by pak růst české ekonomiky měl dosáhnout 2,4 procenta.

Současná velmi nízká inflace přetrvá i v následujících měsících, i když k velmi pozvolnému růstu zřejmě dojde. „Vyšší spotřeba a pozvolné oživení růstu mezd nakonec inflaci povzbudí. Její růst ale bude pozvolnější, než jsme původně čekali,“ uvedla Helena Horská. Analytici Raiffeisenbank tak očekávají, že letošní průměrná výše inflace dosáhne 0,8 procenta s tím, že na konci roku bude činit 1,7 procenta.

„Kvůli nízké inflaci předpokládáme, že ČNB zruší současný kurzový režim ve čtvrtém čtvrtletí 2015. Spekulace na další oslabení koruny jsou zatím bezpředmětné,“ dodala Helena Horská. „Centrální bankéři budou chtít mít jistotu, že inflace je udržitelně vytlačena do blízkosti inflačního cíle. S ohledem na posun konce režimu kontroly kurzu jsme i posunuli první očekávané zvýšení repo sazby a to na počátek roku 2016,“ vysvětlila.

Slabší koruna bude mít pozitivní dopad i na vývoj obchodní i platební bilance. Počtvrté v řadě si obchodní bilance připíše nový rekord v přebytku a běžný účet platební bilance vykáže poprvé v historii ČR přebytek, uvádí Strategie Česká republika.

Strategie mj. vychází z pozitivního vývoje v Evropě i v USA. Americká ekonomika by měla dále oživit a „rozjet“ by se měla i eurozóna. Takový vývoj však předpokládá, že se především nebude dále eskalovat vývoj na Ukrajině. „Hlavním rizikem pro náš scénář je výraznější ochabnutí růstu v Německu a dalších klíčových zemí Evropy a přistoupení Evropy k tvrdým ekonomickým sankcím proti Rusku,“ uzavřela Helena Horská.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.