Úterý 20. října. Svátek má Vendelín.

Průzkum HK ČR: Devizové intervence mají negativní dopad na téměř polovinu českých MSP

Makro 14.03.2014 | 12:33 0 Komentářů

Česká národní banka se v listopadu minulého roku rozhodla začít intervenovat na devizovém trhu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Stalo se tak poprvé od roku 2002. Koruna okamžitě reagovala pádem na své čtyřleté minimum. Hospodářská komora České republiky (HK ČR) ve svém aktuálním průzkumu přináší hodnocení tohoto opatření z pohledu českých firem, a to s časovým odstupem několika měsíců tak, aby hodnocení dopadů ze strany podnikatelů bylo co nejobjektivnější (zpráva Hospodářské komory České republiky).

Celkem 42 % respondentů průzkumu HK ČR z řad velkých, středních i malých firem hodnotí devizové intervence negativně a jedním dechem uvádí, že jejich podnikání poškodí. Až 16 % českých firem je však považuje za dobré rozhodnutí, 34 % dotazovaných podniků uvedlo, že intervence na jejich podnikání žádný vliv mít nebudou.

Malé a střední podniky (MSP) jsou na tom podstatně hůře. Téměř polovina z nich, tedy 44 %, vnímá intervence negativně a vyjadřuje obavu nad budoucím vývojem jejich podnikání. U velkých podniků HK ČR mapuje negativní dopad intervencí na 28 % z nich.

Takové jsou stěžejní závěry průzkumu mapujícího dopad devizových intervencí na české podnikání, který HK ČR realizovala v únoru letošního roku. V průzkumu odpovědělo celkem 580 respondentů z řad členů HK ČR, tedy velkých, ale i malých a středních firem, a to včetně živnostníků.

Na to, jak české firmy vnímají rozhodnutí ČNB intervenovat, má vliv nejen velikost dotazované firmy, ale i obor podnikání společně s exportním zaměřením.

Co se týče rozdělení podle oborů podnikání, pozitivní hodnocení převládá u výrobních podniků, neboť intervence hodnotí pozitivně 39 % z nich. Naopak u stavebních podniků hodnotí intervence pozitivně 6 % podniků, a v oblasti služeb pouze 5 % podniků. Negativní hodnocení intervencí převládá u stavebních podniků (46 %) a u podniků v oblasti služeb (49 %).

Markantní jsou pak názorové rozdíly na intervence mezi podniky, které se zaměřují na export či import. Z podniků, které nemají žádný podíl exportu, hodnotí intervence kladně pouze 2 % z nich, naopak negativně 47 % z nich. Řada podniků, které neexportují, ale na intervence nemá vyhraněný názor, 38 % z nich hodnotí intervence neutrálně a 13 % z nich nemá názor. U podniků s nadpolovičním exportem zboží a služeb hodnotí intervence pozitivně více jak polovina podniků, tedy 59 %, negativně pak 16 % z nich.

Pozitivní

Neutrální

Negativní

Nevím/ Nemám názor

Všechny podniky

16%

34%

42%

8%

MSP

14%

34%

44%

8%

Velké podniky

34%

29%

28%

9%

Výrobní podniky

39%

27%

30%

4%

Stavební podniky

6%

34%

46%

13%

Podniky v oblasti služeb

5%

37%

49%

9%

Bez exportu

2%

38%

47%

13%

Export do 50 %

14%

33%

51%

2%

Export nad 50 %

59%

22%

16%

3%

„Čeští podnikatelé dlouhodobě vnímají devizové intervence značně rozporuplně. To je ostatně patrné i z našeho aktuálního průzkumu. Zatímco někteří podnikatelé kvitují v důsledku intervencí zvýšení tržeb při zachování stejných prodejních cen, možnost dalšího rozšíření exportu, tvorbu vyššího zisku a celkově lepší hospodářský výsledek, jiní si naopak stěžují na růst cen vstupů a tlak na růst mezd a avizují nutnost zvýšit ceny svých výrobků a služeb. Od našich členských firem totiž víme, že cena jejich vstupů se průměrně zvedla o 6 – 8 %. Takové zvýšení cen vstupů se pak musí zákonitě odrazit ve zdražení cen produktů pro tuzemský trh,“ komentuje Petr Kužel, prezident HK ČR a dodává:„I když má každá změna z dlouhodobého hlediska určitou setrvačnost, a některé další pozitivní důsledky devizových intervencí se mohou projevit až s delším časovým odstupem, je zřejmé, že intervence mají negativní vliv především na stavební a na malé a střední podniky, které jsou závislé na importu některých materiálů, tedy svých výrobních vstupů. Tyto skupiny je proto potřeba co nejrychleji a nejvýrazněji podpořit prorůstovými opatřeními, díky kterým budou moci přispívat k udržení růstu české ekonomiky.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.