Průzkum Fair Credit: Češi tráví díky pandemii více času na procházkách, vaří a pečou, častěji ale také hrají on-line hry nebo pijí alkohol

Po roce lehčích omezení i tvrdých lockdownů je zjevné, že Češi jsou otráveni a unaveni. Co nás v rámci pandemie nejvíce omezuje? Největší skupině, více než čtvrtině (28 %) dotázaných vadí uzavřené školy a omezený kontakt s rodinou. Zatímco omezení docházky do škol vadí především věkové skupině
36–53 let, tedy rodičům a také více ženám, na kterých většinou leží péče o děti při distanční výuce, omezené kontakty s blízkými dopadají častěji na starší generaci 55+ (až 38 %) a také obyvatele menších měst. Omezením kulturních akcí je citelně zasažena asi pětina (19 %) respondentů, především z mladší generace do 35 let. Limity v cestování do zahraničí vnímá jako velké omezení
17 % Čechů, především z mladší skupiny do 35 let a s vyšším vzděláním. Omezené sportovní akce vadí 12 % dotázaných. Více než čtvrtině populace (26 %) pak v rámci aktuálních omezení vadí už vše a jsou maximálně otráveni. „Určitou míru odevzdanosti a únavy už lze po roce omezení vidět i u těch největších optimistů. Kromě psychické nepohody zažívá řada lidí nejistotu i v oblasti financí. Díky omezením sice zdánlivě šetříme například za nerealizovanou dovolenou nebo návštěvy restaurací, s rozvolněním a rozhýbáním ekonomiky ale přijde na řadu odložená spotřeba. Lidé budou řešit potřebné nákupy a budou si chtít dopřát dlouho odpíraných radostí. To může zahýbat i s relativně stabilním rozpočtem,“ říká Tomáš Konvička, jednatel úvěrové společnosti Fair Credit.

Na co se nejvíce těšíme

Na rozvolňování a postupný návrat k normálu se těší bezesporu všichni, každý podle svého naturelu na něco jiného. Nejvíce dotázaných, téměř třetina (32 %) se nemůže dočkat plně otevřených obchodů a možnosti nakoupit si osobně vše potřebné. Na nákupy se více těší ženy, starší generace dotazovaných 55+ a obyvatelé menších měst. Další velká skupina Čechů (31 %) se těší na možnost volně cestovat po republice a na využívání všech služeb v rámci cestování, o něco častěji pak muži a lidé s vyšším vzděláním – středoškoláci a vysokoškoláci. Více než čtvrtina (28 %) dotázaných, se nemůže dočkat otevření služeb jako jsou kadeřnictví, kosmetika nebo masáže. Stejně velká skupina lidí se nejvíce těší na návrat dětí do škol, výrazně více přitom respondenti z věkové skupiny rodičů
35–53 let, kde takto odpověděli 4 z 10 dotázaných. Na otevření kulturních stánků a zpřístupnění kulturních akcí čeká 27 %, v nejmladší skupině do 26 let až 4 z 10 dotázaných. Na posezení ve znovuotevřených restauracích se těší čtvrtina dotázaných, výrazně více pak mladší generace do 35 let a muži. Asi pětina (21 %) respondentů pak nejvíce uvítá možnost cestování do zahraničí a také otevřená sportoviště a přístupné sportovní akce. Na cestování do zahraničí se nejvíce těší mladší generace a také vysokoškoláci (až 35 %).

Pražané jsou výrazně více než zbytek republiky natěšeni na otevření restaurací, sportovišť a možnost vycestovat do zahraničí. Naopak na návrat dětí do školy se v Praze těší jen pětina dotázaných, ve srovnání s v průměru 30 % respondentů ze zbytku republiky.

^REKLAMA

Nové zkušenosti z pandemie

Atypický rok znamenal pro řadu lidí dobrovolnou či nedobrovolnou změnu návyků. Lidé se přizpůsobovali častému nucenému pobytu doma po svém. Více než čtvrtina (28 %) Čechů začala trávit více času venku na procházkách v okolí svého bydliště, novinka je to především pro mladší věkové skupiny. Další zhruba čtvrtinu (26 %) lidí přivedla omezení v uplynulých měsících k častějšímu vaření a pečení doma, častěji pak ženy – až třetinu z nich, a také obyvatelé Prahy.  Dalších 23 % lidí přiznalo, že v posledním roce častěji hrají on-line hry na počítači nebo mobilu, především pak nejmladší generace do 35 let a také lidé se základním vzděláním.  Pětina (19 %) Čechů začala více číst, 11 % dotázaných si pořídilo v posledním roce předplatné služby typu Netflix nebo HBO – nejčastěji nejmladší skupina do 26 let (až čtvrtina dotázaných). Stejný podíl lidí (11 %) respondentů začal věnovat více času dětem. 10 % lidí častěji pije alkohol, 8 % jezdí častěji na delší výlety, 7 % více sportuje, 6 % objevilo nový koníček jako zahradničení nebo ruční práce, 5 % dotázaných si pořídilo novou televizi nebo počítač. Sázkovým a tipovacím hrám za peníze se začala věnovat 4 % dotázaných, 2 % respondentů začala v loňském roce kouřit. Téměř třetina (31 %) dotázaných pak tvrdí, že své zvyky nijak nezměnila. „Je zřejmé, že čas trávený doma v rámci pandemických omezení využil každý z nás jinak. Někteří to přijali jako výzvu a posunuli své dovednosti dál, naučili se něco nového nebo spolu tráví čas efektivněji. To je určitě pozitivní přínos lockdownu. Ne příliš pozitivní zprávou je ale nárůst lidí, kteří se začali upínat více k alkoholu, kouření nebo hazardním hrám. Nejen že tyto ´koníčky´ neprospívají zdraví, ale ohrožují i peněženku majitele. Jedná se o návykové aktivity, které mohou vést v některých případech k velkým finančním problémům a zadlužení,“ uzavírá Konvička.

¹⁾ Průzkum byl realizován prostřednictvím on-line platformy Instant Research v únoru 2021 na reprezentativním vzorku 1050 mužů a žen ve věku 18-65 let.