Pátek 03. dubna. Svátek má Richard.

Průzkum České spořitelny: Úspory Čechů rostou ve střední Evropě nejvíce

Jak byste si počínali, kdyby se vám navýšil měsíční příjem o 20 000 korun? Pakliže byste většinu peněz uspořili a vložili je na účet penzijního spoření, resp. na stavební spoření či depozitní účet v bance, a zároveň „pošilhávali“ po investicích do fondů či cenných papírů, jste typičtí Češi. 

Jak vyplynulo z průzkumu Money Matters provedeného agenturou IMAS pro Českou spořitelnu, většina Čechů klade na tvorbu finančních úspor velký důraz. Více než tři čtvrtiny (77 %) respondentů uvedlo, že odkládání peněz stranou je pro ně důležité. Žádné úspory nevytváří pouze 4 % obyvatel.

V letošním roce dokonce dokázali Češi navýšit průměrnou výši svých měsíčních úspor o 233 korun na 2 720 korun. Podíl jejich úspor na hrubých příjmech se dlouhodobě pohybuje kolem 10 % (11,3 % ke konci 2. čtvrtletí). Vyšší průměrné měsíční úspory než Češi (105 euro) vytvářejí v regionu střední a východní Evropy jen Rakušané (259 euro) a Slováci (111 euro). Naopak nejméně spoří Chorvaté (63 euro) a Srbové (40 euro).

Češi zaznamenali v posledních pěti letech ve středoevropském regionu vůbec největší navýšení měsíčních úspor (+ 29 %). Celkem 40 % Čechů spoří fixní částku každý měsíc, zatímco 60 % lidí vytváří měsíční úspory podle toho, jak v aktuálním měsíci vyjdou s penězi. Největší tlak na tvorbu úspor vyvolávají rostoucí náklady na bydlení.

Kolik peněz Češi měsíčně uspoří (v % obyvatel)

Zdroj: průzkum IMAS

Z výzkumu IMAS pro Českou spořitelnu vyplývá, Češi jsou se svými úsporami převážně spokojeni. Vyjádřilo se tak 42 % dotázaných lidí. Pouze 27 % respondentů vyjádřilo nespokojenost s výší svých finančních rezerv. Velká většina respondentů (86 %) uvedla, že mají své měsíční výdaje i celkovou finanční situaci pod kontrolou. Čtvrtina lidí (26 %) ale přiznává, že často utratí více peněz, než kolik původně plánovali.

Myslíme na vzdělání i penzi

K tvorbě úspor lidi motivuje zejména snaha vytvořit si rezervu na „horší časy“. Silně vnímají tuto potřebu zejména Slováci (98 %) a Češi (95 %), nejméně Maďaři (70 %).

Zabezpečení se na stáří uvádějí respondenti v regionu střední a východní Evropy až jako čtvrtý důvod v pořadí co do motivace vytvářet si rezervy. Výjimku tvoří Češi (66 %) a Slováci (52 %).

To se promítá i do finančních produktů, kam lidé spoří peníze. Česká republika je jedinou zemí ve sledovaném středoevropském regionu, kde nejpopulárnějším nástrojem jsou penzijní fondy.

Občané ostatních zemí preferují „odkládat peníze“ na vkladní knížky. Nejvíce populární jsou v Rakousku, kde je preferuje 80 % střadatelů.

Zajímavostí je, že stále více Čechů uvádí jako důvody ke spoření i snahu získat prostředky na studium a vzdělání svoje či svých dětí. Zatímco až do roku 2017 uvádělo investice do vzdělání jako motiv pro spoření jen minimum respondentů, v letos je vzdělání motivem pro spoření již pro 20 % respondentů.

Investicí se lidé přestávají bát, rádi ale sází na jistotu

Prostředí nízkých úrokových sazeb nepřimělo Čechy výrazněji měnit spořící nástroje. Přesto je ale pozorovatelný příklon k investičním produktům.

Investice do akcií, dluhopisů a dalších cenných papírů k lepšímu zhodnocení svých „volných“ peněz využil pouze jeden z pěti dotázaných českých respondentů. Češi jsou spolu se Slováky a Rumuny nejvíce otevření investicím na kapitálových trzích. Za poslední čtyři roky se počet investorů zdvojnásobil, k investování za účelem tvorby úspor se v současnosti podle průzkumu IMAS hlásí již 18 % Čechů. Přesto ale lidé stále raději volí možnost investovat do životního pojištění, nemovitostí, či nechávají peníze na bankovních účtech.

Jaké spořící a investiční produkty lidé nejvíce využívají

Zdroj: průzkum IMAS

V Česku i v celém středoevropském regionu je zřejmá malá ochota lidí pouštět se při nakládání s vlastními úsporami do většího rizika. Pouze 9 % Čechů je ochotna v investování riskovat, naopak dvě třetiny obyvatel riskovat odmítá. To se promítá do obliby konzervativních finančních produktů -penzijních fondů, vkladních knížek, či státem dotovaného stavebního spoření. Velká skupina střadatelů (36 %) dokonce ponechává peníze na běžných účtech v bankách, přestože jejich výnosnost je v podstatě nulová. Celkem 42 % lidí přitom tvrdí, že jsou dobře obeznámeni s možnostmi, jak zhodnocovat svoje úspory, a třetina respondentů oceňuje bankovní poradce, kteří jim pomáhají lépe zhodnotit jejich „odložené“ peníze.

„Finanční gramotnost Čechů jednoznačně roste, lidé začínají mít lepší povědomí o možnostech jak zhodnocovat svoje peníze. Přesto je zde velká skupina lidí, kteří buď z opatrnosti a částečně i z pohodlnosti rezignují na vyšší zhodnocení svých úspor,“ potvrzuje Tomáš Petr, ředitel Erste Private Banking České spořitelny. „Konzultace s bankovními poradci může napomoci k efektivnějšímu nakládání s penězi. Bankéři představí klientům nejen různá řešení, jak lépe zhodnotit úspory, ale také veškeré hrozby a rizika.“

Bez ohledu na momentální vývoj cen či výši příjmů odkládá stranou většina Čechů (55 %) v posledních třech letech v průměru stejné částky peněz. Pouze 20 % respondentů uvedlo, že zejména kvůli rostoucím nákladům na bydlení spoří méně. Naopak 25 % lidí přiznává, že své úspory dokázali v nedávné minulosti navýšit.

Čtyři z deseti Čechů připouští, že se jejich celková finanční situace za poslední 2-3 roky zlepšila, na zhoršení si stěžuje 13 % lidí. Ostatní uvádějí, že nepozorují zásadní změny.

 

Tweet 20

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.