Průzkum: Češi jsou hladoví po inovacích, nejvíce jim chybí ve zdravotnictví, školách a veřejné správě

• 83 % Čechů se staví k inovacím vstřícně, 11 % je inovacemi nadšeno
• ze srovnání míry potřeby inovací a skutečného stavu inovování vidíme, že celková potřeba inovací je vyšší než reálný stav
• z tohoto pohledu jsou na tom nejlépe obchod a služby, bankovnictví a vybavení domácností, naopak nejhůře zdravotnictví, školství a veřejná správa
• sedm z deseti firem chce inovovat, ale realizaci dokončí necelá polovina
• hlavními bariérami inovací jsou náklady a nedostatek kvalitních a kreativních zaměstnanců
• pro každého člověka znamená inovace něco jiného, význam se mění podle oblasti, kterou hodnotíme
• dlouhodobá strategie ČSOB Digitálně a s lidmi je založena na poskytování produktů a služeb jednoduše, pohodlně a bezpečně způsobem, který lidem nejvíce vyhovuje

„Zkoumali jsme, jak lidé vnímají potřeby inovací a jejich skutečný stav v oblastech, ve kterých tráví nejvíce času v běžném životě. Pokud jde o platební služby v obchodech nebo bankách, chytré spotřebiče v domácnostech nebo zábavu, tak tam jsou inovace aktivně a často nabízeny i přijímány. Průzkum ale odkryl zásadní slabá místa běžného života české populace. Velmi vysoká potřeba inovací je hlavně ve zdravotnictví a školství a u komunikace s úřady, kde má realita k požadavkům obyvatel hodně daleko,“ říká Michaela Lhotková, členka představenstva ČSOB zodpovědná za inovace.

Index ukazuje vnímání stavu inovací v ČR s ohledem na jejich potřebu v jednotlivých oblastech života. Index může nabývat hodnot od 0 do 100 bodů, přičemž hodnoty od 65 bodů výše lze považovat za velmi dobré a hodnoty pod 25 bodů za velmi špatné. Aktuální výsledek ukazuje, že inovace jsou ve většině sledovaných oblastí lidem doručovány méně, než by si sami přáli.

Lidé poptávají více inovativních nápadů a řešení u nemocnic a jejich vybavení. Chtěli by také zlepšit dostupnost zdravotnického personálu a komunikaci přímo s lékaři. U úřadů postrádají předávání informací mezi nimi a možnost elektronického vyřizování žádostí. U školství zase obyvatelé poukazují na neodpovídající vybavení škol a spatřují nedostatky v systému a kvalitě výuky i možnostech online studia.

„Průzkum nám ukázal, že lidé vnímají inovace odlišně podle prostředí. Ale vždy platí, že inovace musí přinášet změnu k lepšímu, zvyšovat kvalitu života, jeho pohodlí a pocit bezpečí. V bankovnictví například vidíme, jak lidé ve stále větší míře dávají přednost digitálním nástrojům a bezkontaktnímu placení, protože je to pro ně jednoduché, rychlé, spolehlivé a bezpečné,“ poukazuje Jan Sadil, člen představenstva ČSOB zodpovědný za retail.

„Lidé v průzkumu jasně ukázali na sektory se značným inovačním potenciálem, což vytváří obrovské příležitosti pro firmy a instituce. Ty se však velmi často potýkají s nedostatkem pracovní síly. Kvalifikovaní lidé ve firmách nikdy nechyběli více než nyní. Pro další posun České republiky směrem k vyspělejším zemím je proto zásadní změna systému vzdělávání,“ zdůrazňuje Ján Lučan, člen představenstva ČSOB zodpovědný za firemní bankovnictví.

Oblasti s největším potenciálem pro inovace

(podle rozdílu mezi potřebami a skutečností u inovací v bodech, stupnice 0-10):

Firmy připouštějí, že v praktické realizaci inovací mají rezervy, vyplynulo z průzkumu. Průměrná míra skutečně provedených inovací ve firmách činí jen 47 procent, i když sedm z deseti oslovených podniků chce inovovat. Nejčastěji zmiňovanou bariérou proti zavádění inovací je jejich cena a náklady s nimi spojené, což uvádí dvě třetiny firem. Dvě pětiny firem také uvedly, že nemají dostatek kvalitních nebo dostatečně kreativních zaměstnanců, kteří by mohli s inovacemi přicházet.

Podle průzkumu do inovací investují firmy v Česku v průměru takřka 240 tisíc Kč ročně. I ty nejmenší firmy dávají na sledování a vývoj inovací desetitisíce ročně. S rostoucí velikostí firmy tyto částky rostou a u firem s obratem nad 300 milionů korun už se jedná o miliony korun ročně. Firmám se ale tyto investice vyplácejí. „Jakmile člověk nejde kupředu, tak za chvíli stojí opodál,“ souhlasí třeba majitelka firmy na výrobu sportovního magnézia Chalk Dana Hrabáková.