Prodeje potravin i nepotravinářského zboží rostou rychleji než inflace. Postupující digitalizace ovlivňuje nákupní chování Čechů

Situace na trhu rychloobrátkového zboží

Vývoj rychloobrátkové trhu za posledních 12 měsíců od června 2017 do června 2018 rostl o 5,1 % v hodnotě. Při podhledu na pololetí roku 2018 vidíme mírné zpomalení růstu na 4 %. Podíváme-li se na výdaje domácností za rychloobrátkové zboží (zjišťované prostřednictvím GfK Spotřebitelského panelu), je zřejmé, že české domácnosti utrácí za nákupy potravin a nealko nápojů více, než kolik by odpovídal vývoji inflace. Z dlouhodobého hlediska vidíme více kupujících, kteří upřednostňují kvalitu (jejich počet za posledních pět let vzrostl z 35 % na 40 %) a ti také v průměru utrácejí více. Podíl domácností, které stále zpravidla preferují cenu nad kvalitou, v období 2013–2018 klesl na 60 %.

„Frekvence nákupů je za uplynulé období stabilní, z dlouhodobého hlediska ale mírně klesá, přitom roste výše útraty za jeden nákup. Na výdajích domácností se nejvíce podílejí čerstvé a chlazené potraviny, druhé místo z hlediska útraty patří nápojům, třetí místo obsadily cukrovinky a snacky,“ říká Ladislav Csengeri, ředitel GfK spotřebitelského panelu pro Českou a Slovenskou republiku.

„Díky spotřebitelské důvěře a růstu životní úrovně roste poptávka po kvalitnějších potravinách. Na tento trend reagují obchodní řetězce rozšířením nabídky, ať už jde namátkou o bioprodukty nebo výrobky od lokálních dodavatelů,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), a dodal: „Ceny potravin a nápojů v České republice rostou. Důvodů je víc, například nižší úroda v souvislosti se suchem, dále pak i růst mezd v zemědělství a potravinářství. Na druhou stranu je zapotřebí zdůraznit, že podle Evropského statistického úřadu Eurostat máme šesté nejlevnější potraviny v rámci EU. Podle zatím posledních dostupných údajů dosahovaly ceny potravin v ČR 84,5 % průměru EU, přičemž jde o porovnání bez slevových akcí. Ve skutečnosti jsou potraviny u nás ještě o něco levnější, pokud bychom započetli právě slevové akce.“

^REKLAMA

Nákupy v akcích, privátní značky

Celých 51 % výdajů, které české domácnosti utratí za balené potraviny, je za zboží ve slevových akcích. Přitom na Slovensku je podobná hodnota 38 % a v Německu dokonce jen 17 %.

Privátní značky jsou na vzestupu a jejich prodeje aktuálně v Česku rostou dokonce rychleji, než je tomu u značkového zboží. Jejich podíl na obratu za rychloobrátkové zboží vzrostl již na 23 %. Stále je to ovšem méně než například na Slovensku (27 %) a zejména v Německu (38 %).

„Český spotřebitel má rád slevové akce. Dokazují to i statistiky z jiných oblastí, kde se třeba v cestovním ruchu prodá v režimu first a last minute celkem 80 procent zájezdů. Při prodeji automobilů jsou tři čtvrtiny modelů promovány s nabídkou zvýhodněné ceny,“ doplnil Tomáš Prouza.

^REKLAMA

Trh s technickým zbožím významně roste

Trh s technickým spotřebním zbožím zaznamenal podle pravidelného monitoringu GfK v České republice ve třetím čtvrtletí roku 2018 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku nárůst o téměř 6 %. Na pozitivním vývoji se podílely všechny sektory s výjimkou fototechniky. Nejvíce rostoucími sektory byly telekomunikační technika a spotřební elektronika, u nichž přírůstek přesáhl 9 %.

Postupující digitalizace ovlivňuje nákupní zvyklosti Čechů

Ve všech kategoriích zboží pozorujeme nárůst nákupů online. Češi v tomto směru patří k evropské špičce. Nejzřetelnější je to pochopitelně u technického zboží, ovšem Češi intenzivněji využívají mobilní zařízení v různých fázích nákupního procesu i u kategorií, kde to dříve nebylo obvyklé, jako je například móda, kosmetika nebo hračky.

^REKLAMA

„Omnichannel je na vzestupu napříč kategoriemi. Zákazníci do svého rozhodování i při nákupu v kamenné prodejně stále více zapojují také online platformy,“ potvrzuje Tomáš Drtina, Managing Director GfK CZ & SK.

Prosperitě obchodu nahrává vývoj kupní síly

Podle aktuální výroční studie GfK „Kupní síla 2018“, která mapuje kupní sílu 42 evropských zemí, si Česko v pořadí zemí podle úrovně disponibilního příjmu v přepočtu na obyvatele polepšilo o tři pozice a je aktuálně na 23. místě, tedy 33,6 % pod celoevropským průměrem.

Tisková zpráva GfK