V lednu příštího roku si Češi zvolí nového prezidenta, poprvé formou přímé volby. Tento způsob funguje ve dvanácti z 27 zemí Evropské unie, Česká republika je třináctá. Nejvyššího státního reprezentanta vybírají občané na většině území bývalého východního bloku, výjimku tvoří jen Maďarsko.
„Přesto, že většina studentů vidí změnu způsobu volby hlavy státu jako krok správným směrem, 39 procent z nich by ji raději přenechalo politikům. Budoucí ekonomové jsou tak ve výběru prezidenta konzervativnější než celková populace, v níž s přímou volbou nesouhlasí přibližně čtvrtina,“ uvádí k průzkumu Jan Žůrek, řídící partner, KPMG Česká republika.
Současné prezidentské pravomoci studentům vyhovují
Role prezidenta je ve většině parlamentních demokracií spíše reprezentativní, popřípadě jmenovací. Obdobné postavení má i česká hlava státu a ani změna způsobu její volby není pro budoucí ekonomy důvodem ho měnit. Současné prezidentské pravomoci za vyhovující považuje 86 procent studentů. Přesto každý desátý respondent navrhuje novému prezidentovi pravomoci rozšířit.
Studentům nejvíce vadí právě pouhá ceremoniální funkce, která hlavnímu delegátovi státu znemožňuje reálně rozhodovat, ať již o ekonomických otázkách, nebo o legislativních návrzích.
Ze zastánců rozšíření prezidentských pravomocí by je 16 procent navýšilo plošně, deset procent volá po nepřehlasovatelném právu veta a pět procent by prezidenta rádo vidělo blíže rozhodování o státním rozpočtu. Naopak příznivců omezení prezidentských pravomocí jsou pouhá čtyři procenta.
REKLAMA
„Nejsilnější hlasy volající po restrikci pravomocí zaznívají z řad studentů, kteří nesouhlasí s přímou volbou. Nelíbí se jim hlavně prezidentská milost a jmenování guvernéra České národní banky. Paradoxně také vnímají jako nepřiměřené některé přímé zásahy do vedení státu, jako je například již zmiňované právo veta u vládních návrhů,“ upřesňuje Jan Žůrek.
Sponzoring kampaní by měl být transparentní
Podle článku 58 novely Ústavy České republiky musí kandidáti na prezidenta sestavit tří- až pětičlenný volební výbor, který bude zodpovědný za financování jejich kampaně. Podle studentů by prostředky na propagaci měly pocházet primárně ze soukromých zdrojů uchazečů a z příspěvků externích podporovatelů. V tomto smyslu se vyjádřilo 43 procent respondentů. Čistě externí zdroje podpořilo 36 procent budoucích ekonomů, jako podmínku by však vymínili jasnou dohledatelnost sponzorů.
„Někteří z uchazečů o post prezidenta již nechávají veřejnost nahlédnout přímo na svůj účet. Ostatně se zveřejněním údajů o všech dárcích prezidentských kandidátů na internetu počítá samotný zákon o přímé volbě prezidenta, a to včetně jména, data narození a adresy trvalého pobytu. Tato otázka však dosud není plně dořešena, podle některých názorů nařízení porušuje zákon o ochraně osobních údajů. O povinnosti se tak bude jistě ještě diskutovat,“ doplňuje Jan Žůrek.
Významné sponzory přitom kandidáti již oficiálně zveřejňují. Mezi prvními je představili Jan Fischer stojící v čele předvolebních průzkumů celý rok 2012 a Vladimír Dlouhý, který by podle aktuálních průzkumů získal okolo tří procent. Nahlédnout je dnes možné také na účet druhého preferenčního kandidáta Miloše Zemana, který své finanční podporovatele dlouho tajil.
REKLAMA
Státní prostředky by na kampaň vyhradila pouhá čtyři procenta studentů a 17 procent by preferovalo pouze soukromé zdroje kandidátů.
O průzkumu
Průzkum společnosti KPMG Česká republika Co si myslí studenti mapuje názory studentů ekonomických oborů českých vysokých škol na aktuální témata ekonomického, politického i společenského života. Sběr dat proběhl mezi 26. dubnem a 5. květnem 2012 formou dotazníkového šetření na půdě univerzit. Průzkum se uskutečnil s podporou Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci. Zúčastnilo se ho celkem 577 studentů všech ročníků těchto fakult.
