Pátek 27. listopadu. Svátek má Xenie.

Přebytek hospodaření i míra zadlužení poklesly

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo ve třetím čtvrtletí 2018 přebytku 21,0 mld. Kč, což představuje 1,55 % HDP. Příjmy sektoru vládních institucí dosáhly 40,9 % HDP, zatímco výdaje 39,3 % HDP. Míra zadlužení sektoru vládních institucí klesla meziročně o 1,21 p. b. na 33,90 % HDP.


Ve třetím čtvrtletí 2018 došlo meziročně ke snížení salda hospodaření vládních institucí o 11,6 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména místní vládní instituce. Saldo hospodaření místních vládních institucí meziročně pokleslo o 11,2 mld. Kč na -5,6 mld. Kč, na čemž se podílel nárůst běžných i investičních výdajů. Saldo hospodaření ústředních vládních institucí (pokles o 0,6 mld. Kč na 20,0 mld. Kč) i fondů sociálního zabezpečení (růst o 0,2 mld. Kč na 6,6 mld. Kč) zůstalo stabilní.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2016 – 3. čtvrtletí 2018

Období 3.Q 2016 4.Q 2016 1.Q 2017 2.Q 2017 3.Q 2017 4.Q 2017 1.Q 2018 2.Q 2018 3.Q 2018
mld. Kč 25,9 -18,6 2,4 41,9 32,5 1,4 8,1 43,5 21,0
% HDP 2,14 -1,50 0,20 3,31 2,52 0,11 0,66 3,27 1,55

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí vzrostly meziročně o 9,0 %. Na meziročním růstu příjmů se zejména podílel růst příjmů z přijatých sociálních příspěvků (+9,0 % na 205,3 mld. Kč), daní z důchodů (+9,3 % na 102,3 mld. Kč), kapitálových transferů (+69,3 % na 11,4 mld. Kč), běžných transferů (+9,4 % na 11,6 mld. Kč) a vlastnických důchodů (+70,8 % na 5,5 mld. Kč). Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 12,1 %. K růstu výdajů nejvíce přispěl růst objemu investičních výdajů (+38,6 % na 60,0 mld. Kč), náhrad zaměstnancům (+13,6 % na 128,1 mld. Kč) a mezispotřeby (+12,6 % na 77,2 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně poklesla z 35,11 na 33,90 % HDP, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o 1,92 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 37,2 mld. na 1 776,5 mld. a jeho příspěvek činil +0,71 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 1,37 p. b. Vývoj nominální výše dluhu přispěl k poklesu o 0,98 p. b., zatímco vliv rostoucího HDP byl 0,39 p. b.

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst způsoben přijatými půjčkami (+29,8 %) i emitovanými dluhovými cennými papíry (+0,2 %), které zůstávají hlavním instrumentem s podílem 89,5 % na celkovém dluhu. Mezičtvrtletní pokles byl zaznamenán u všech komponent dluhu, přičemž pokles u emitovaných cenných papírů činil 2,6 % a 1,5 % v případě přijatých půjček.

Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2016 – 3. čtvrtletí 2018

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.