Středa 20. února. Svátek má Oldřich.

Praní peněz uvnitř svěřenských fondů? Pozor, i přes svou anonymitu musejí tyto fondy vést účetnictví a platit daně

Investice 09.06.2014 | 11:51 0 Komentářů

Svěřenské fondy, jedna z novinek v českém právním prostředí, jsou kritizovány pro svoji nízkou transparentnost a špatnou kontrolovatelnost. Údajně se mohou stát nástrojem pro praní špinavých peněz nebo ukrytí majetku před věřiteli či dokonce před vlastní rodinou. Podle daňových expertů není problém s hospodařením majetku uvnitř fondu, ale s neznámostí osoby, která majetek vložila. 

Institut svěřenského fondu, známý zejména v zemích s anglosaským právním systémem také pod názvem trust, uvedl do českého právního řádu od 1. ledna 2014 nový občanský zákoník (dále také NOZ). Podstatou svěřenského fondu je možnost účelového vyčlenění majetku. Zakladatel, kterým může být fyzická i právnická osoba, vkládá do fondu majetek, přičemž jeho účel a podmínky dalšího využití mohou být téměř libovolné. Klíčový je moment, kdy podle občanského zákoníku majetek ve svěřenských fondech nepatří nikomu. Osobou, která se o majetek svěřený fondu stará, je správce. Příjemcem vloženého majetku či zisku, který majetek ve fondu generuje, je pak tzv. obmyšlený.

V evropském kontinentálním právu je existence trustů spíše výjimkou, zná je například Lichtenštejnsko. Česká podoba svěřenských fondů vychází převážně z právní úpravy kanadského Québecu, ovšem s několika českými specifiky, které jsou v současnosti terčem kritiky. Jedním z nejvýznamnějších argumentů proti svěřenským fondům je neexistence jejich rejstříku, byť neveřejného. Nikdo tedy přesně neví, kolik svěřenských fondů v ČR existuje, jejich počet lze jen více či méně kvalifikovaně odhadovat. „Počet zatím založených svěřenských fondů v ČR lze odhadnout na několik desítek až stovek,“ uvedl Martin Abraham z advokátní kanceláře Abraham & partneři. „Je to však odhad velmi hrubý, což je logické vzhledem k absenci jakékoli centrální evidence.

Nabízí se domněnka, že vedle legitimního užití pro strukturaci osobního a rodinného majetku otevírá český právní řád prostřednictvím svěřenských fondů novou cestu pro skrytí a legalizaci nečistě nabytého majetku či majetku s nejasnými vlastnickými vztahy. „Jako možnou hrozbu vnímáme především zneužití postavení svěřenského správce. Pokud by vznikla novela NOZ, která by zvýšila na správce nároky, moc dalších hrozeb by už nezůstalo,“ říká Štěpán Holub z advokátní kanceláře Holubová advokáti. Třebaže jej nelze vyloučit, v masivní zneužívání institutu svěřenského fondu nevěří ani Martin Abraham, který v této souvislosti uvedl: „Pokud někdo již majetek odklonit chtěl, měl k tomu řadu možností, například mohl a stále může využít svěřenské fondy v zahraničí nebo použít jiné metody, které zde byly před svěřenskými fondy a stále jsou.“

Možné zneužívání svěřenských fondů má podle daňových odborníků původ zejména v anonymitě vlastnictví, nikoli v daňových aspektech. Z čistě daňového pohledu nenajdeme na tomto institutu významné rozdíly oproti běžným podnikatelským subjektům. Ačkoli svěřenský fond nemá právní osobnost ve smyslu nového občanského zákoníku, podle platných účetních předpisů je považován za účetní jednotku. Svěřenské fondy musejí vést účetnictví a plnit další související povinnosti, jako je například sestavení účetní závěrky nebo povinnost zákonného auditu,“ sdělila Věra Paštiková, daňová poradkyně mezinárodní auditorské a konzultační společnosti Mazars. Veškeré finanční a majetkové transakce musejí být v účetní jednotce zaznamenané a zpětně dohledatelné. Kromě toho svěřenské fondy podléhají zdanění, a to velmi podobnému, jako je zdanění běžných obchodních korporací, byť s několika rozdíly, ve prospěch i neprospěch trustů. Využití svěřenských fondů jako prostředku pro krácení daně je tak značně omezeno.

Svěřenské fondy jsou výslovně prohlášeny za poplatníka daně z příjmů právnických osob v sazbě 19 % a za určitých okolností mohou být i plátcem daně z přidané hodnoty. „Plnění ze zisku svěřenského fondu podléhá srážkové dani 15 %, což je v zásadě stejné jako zdanění podílu na zisku obchodní korporace. V případě, že je obmyšlený rezidentem mimo ČR, může být daň dokonce 35 %,“ upřesnila Věra Paštiková ze společnosti Mazars a doplnila: „Výjimkou je pouze vyplácení příjmů z majetku, který do fondu vložila osoba blízká obmyšlenému, nebo z majetku, který byl do fondu vyčleněn pro případ smrti, typicky tedy závětí. Tehdy je příjem osvobozen od daně.“ 

Zdroj: Mazars, Abraham & partneři, Holubová advokáti 


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.