Sobota 10. dubna. Svátek má Darja.

POKRAČUJE EXODUS ŘECKÝCH ELIT DO ZAHRANIČÍ, ZAMÍŘÍ I DO ČESKA?

Investice 04.09.2015 | 16:10 0 Komentářů

Dohodou s věřiteli Řecko odvrátilo bezprostředně hrozící bankrot. Manažeři, majitelé firem, vědci, lékaři, IT specialisté a další příslušníci řeckých elit přesto nadále míří za hranice. Od počátku hospodářské krize zamířilo do zahraničí až 200 tisíc Řeků, převážně vysoce kvalifikovaných, a 50 tisíc jich aktuálně studuje na vysokých školách mimo Řecko. Jde o největší „odliv mozků“ v dnešním vyspělém světě. Jak tento trend ovlivňuje český či středoevropský trh práce a strategii českých firem, které hledají nové talenty, přibližuje aktuální studie společnosti Anderson Willinger, která se zaměřuje na přímé vyhledávání vrcholových manažerů. (Tisková zpráva: Anderson Willinger)

„Řecko splatí část svých dluhů penězi a část v lidských zdrojích. Odchod celé generace mladých talentů do zahraničí ovlivní konkurenceschopnost této země a zdejších firem na mnoho let,“ říká Lucie Teisler, partnerka společnosti Anderson Willinger. „Největší profit může očekávat Německo, Velká Británie, USA či Austrálie, tedy země s historicky silnou řeckou komunitou i dobrými ekonomickými podmínkami. Řekové často míří také do okolních zemí, zejména Bulharska a Turecka, nebo za obchodními příležitostmi v Dubaji. V Česku zatím nepozorujeme výraznější příliv zkušených, vrcholových manažerů, zato počet řeckých studentů vzrostl na více než dvojnásobek.“

Do Německa ve velkém počtu zamířili především řečtí lékaři – v tamních zdravotnických zařízeních podle německých úřadů působí 35 tisíc zahraničních lékařů, z toho nejméně 10 % s řeckými kořeny. Pro lepší srovnání – v Česku pracuje podle posledních dostupných údajů 40 619 lékařů (fyzických osob), podobný scénář by tedy znamenal uzavření desetiny českých nemocnic.

Ve Velké Británii jsou zase silně zastoupeni řečtí vědci a lidé z akademické sféry, zatímco do USA či Dubaje míří především majitelé malých a středních firem. Počet řeckých přistěhovalců ve všech uvedených zemích roste v posledních letech dvouciferným tempem.

V Česku nyní žije okolo 3500 osob, které se hlásí k řecké národnosti, 1200 Řeků tu má dlouhodobý či trvalý pobyt a tento počet v posledních letech roste okolo 7–8 % ročně. Řekové se tak počtem řadí až do třetí desítky národností žijících v Česku, nejsme atraktivní zemí z hlediska budování kariéry. „Je na místě ptát se, proč nemá Česko lepší image. Jsme jedna z nejbezpečnějších zemí světa, turisticky atraktivní, s nízkou nezaměstnaností a momentálně nejvyšším růstem ekonomiky v EU. Jen o tom v zahraničí nikdo neví,“ nabízí vysvětlení Lucie Teisler.

VYSOKÉ ŠKOLY MOHOU PŘILÁKAT ŘECKÉ TALENTY DO ČESKA

Dramaticky, o více než 150 %, však v pokrizových letech vzrostl počet řeckých studentů na českých vysokých školách. Aktuálně v tuzemsku studuje přibližně 400 Řeků, a to je mezi národnostními menšinami na českých školách řadí na hranici první desítky.

Na zahraničních vysokých školách aktuálně studuje přibližně 50 tisíc Řeků, přibližně pětina všech řeckých vysokoškoláků. Pro srovnání – Čechů studujících v zahraničí je aktuálně asi 8 tisíc (asi 3 %). Od zapojení do programu Erasmus v roce 1998 se na zahraniční studijní pobyt vypravilo přibližně 80 tisíc českých studentů.

„Řekové odchází do zahraničí, nejen kvůli momentální ekonomické situaci země, ale především kvůli špatné perspektivě pro rozvoj kariéry, podnikání či založení rodiny. Nezaměstnanost v Řecku sice mírně klesá, ale stále dosahuje úrovně okolo 25 %, nejvyšší v EU. Každý druhý Řek do 30 let nemůže najít stálou práci, bez ohledu na úroveň vzdělání. Mnozí proto hledají uplatnění daleko od domova,“ říká Lucie Teisler.

Relativně kvalitní vysoké školy za rozumnou cenu jsou jednou z příležitostí, jak řecké talenty přilákat také do Česka. Jde o to, jestli zde zůstanou i po dokončení studií a jejich schopnosti využijí zdejší podniky. Zajímat by se o ně měly zejména firmy z oblasti turistického ruchu, energetiky a strojírenství, IT nebo potravinářství, tedy v odvětvích, kde jsou vzájemné obchodní vazby již rozvinuté nebo mají zajímavý potenciál.

„Na migraci se podílí spíše mladí lidé, mezi vrcholovými manažery tak příliv Řeků zatím nepozorujeme. Na úrovni středního managementu ale lidé s řeckými kořeny uplatnění nachází, například na regionálních centrálách, zákaznických a servisních centrech nadnárodních firem, v exportních firmách a samozřejmě v cestovním ruchu, obecně na pozicích vyžadujících znalost jazyků nebo trhů jihovýchodní Evropy,“ popisuje dopady na český trh práce Lucie Teisler.

ŘEKOVÉ V MANAŽERSKÝCH ROLÍCH

Řekové jsou tradičně temperamentní, emotivní, hrdí, zdatní řečníci. Při jednání s nimi nemá smysl spěch, nátlak, přemlouvání. Vysoce postavení manažeři bývají poměrně uzavření. Často v tom hraje roli jejich věk, obvykle spíše vyšší, 50 a více let. Ve srovnání s českým prostředím také uplatňují autoritativnější styl řízení. Často v řeckých firmách působí vlivné rodinné klany, a to i v nadnárodních společnostech. Svoji roli mohou sehrát i některé kulturní či jazykové bariéry. Podíl žen ve vyšším managementu je 19 % (v EU 18 %), z toho třetina však působí v oblasti HR.

„Na druhou stranu Řekové jsou velmi mobilní, velmi flexibilní, nevadí jim stěhovat se za prací a kariérou, přijmout novou roli v týmu, pustit se do něčeho nového. Jsou to zdatní obchodníci. Znalost angličtiny nebo dalších jazyků je ve srovnání s Českem obecně lepší, rozhodně tedy mají co nabídnout,“ upozorňuje Lucie Teisler.

V Řecku působí několik korporací, které jsou velké i ve světovém měřítku, ať už jde o banky, energetické společnosti nebo národní loterii, kterou spoluvlastní i čeští investoři. Řada těchto podniků je spoluvlastněná státem a čeká je privatizace či restrukturalizace. S novými investory tak do Atén zamíří řada nových manažerů, bude to zajímavá kariérní příležitost i pro některé talentované Čechy, kteří okusí prostředí změny a trhu, který může v příštích letech prudce růst.

Na druhou stranu typická řecká firma je rodinný podnik s méně než deseti zaměstnanci a řízená muži. Role malých firem je v řecké ekonomice ještě větší než v Česku. Naopak šance žen dosáhnout na nejvyšší pozice v rámci podniku je ve srovnání s Českem malá. „Z Řecka do zahraničí míří lidé, kteří hledají prostor pro kariéru a seberealizaci ve větší společnosti, mimo okruh vlastní rodiny s tradicí patriarchátu – tedy často mladé úspěšné ženy,“ říká Lucie Teisler.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.