Pohledávky ČNB vůči zahraničí vzrostly mezi 11. a 20. dubnem o 18,1 miliardy Kč

Pohledávky ČNB vůči zahraničí vzrostly v období mezi 11. a 20. dubnem o 18,1 miliardy korun, což v přepočtu činí zhruba 670 milionů euro, a takto se jedná nejsilnější dekádní nárůst těchto pohledávek od konce letošního února.

Vývoj pohledávek ČNB vůči zahraničí naznačuje, že ČNB v dubnu musela intervenovat na devizovém trhu, aby koruně zabránila posílit pod úroveň 27 za euro.

Pro připomenutí: jak vývoj bilance ČNB, tak vývoj jejich devizových rezerv naznačují, že česká centrální banka v průběhu března možná nemusela na devizovém trhu intervenovat vůbec.

Za růstem pohledávek ČNB vůči zahraničí se samozřejmě mohou skrývat i jiné věci než devizové intervence: může jít o pohyb v souvislosti s konverzí prostředků, jež do České republiky plynou z rozpočtu Evropské unie. Takto detailní údaje v tuto chvíli nejsou k dispozici. Rozdíly mezi nastavením měnové politiky v eurozóně a v české ekonomice nicméně vybízejí k domněnce, že se v průběhu dubna obnovily spekulativní tlaky směrem k posílení české měny, a že ČNB těmto tlakům musela čelit. Při pohledu na vývoj kurzu koruny se ale zároveň zdá, že tyto tlaky v posledních dnech poněkud opadly s tím, jak ECB na své tiskové konferenci minulý čtvrtek (21. dubna) nesignalizovala úvahy o dalším uvolnění své měnové politiky.

ČNB nechce pustit korunu pod úroveň 27 za euro a soudě dle jejich nedávných vyjádření ČNB bude tento kurzový závazek praktikován zhruba do poloviny roku 2017. Osobně předpokládám, že tento kurzový závazek bude ČNB nakonec praktikovat až do konce roku 2017. Ukončení kurzového závazku české centrální banky tak očekávám až v průběhu první poloviny roku 2018 a i poté bude ČNB připravena intervenovat, pokud by měla koruna tendenci výrazně a rychle posilovat. To, že kurzový závazek může vydržet alespoň do druhé poloviny roku 2017, začíná být patrné i z čerstvých komentářů některých členů bankovní rady.

^REKLAMA

Další otázkou je možnost snížení úrokových sazeb ČNB do záporného teritoria. Tuto variantu nelze předem vyloučit, zároveň ale v tuto chvíli není zdaleka jisté, že se ČNB cestou záporných úrokových sazeb vydá. Názor na potřebu využití záporných úrokových sazeb coby nástroje měnové politiky se bude vyvíjet dle toho, nakolik bude koruna pod tlakem směrem k posílení a nakolik bude ČNB nucena na devizovém trhu intervenovat, aby posilování české měny zabránila. Z výroků členů bankovní rady je zřejmé, že ČNB v případě nutnosti tento nástroj využije, preferovanou cestou je ale evidentně varianta, kdy k zavedení záporných úroků nebude potřeba přistoupit.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE