Počátek roku 2018 je ve znamení dalšího zrychlení tempa hospodářského růstu v eurozóně

Pokud by se lednová úroveň kompozitního PMI indikátoru udržela i v dalších měsících, tak by za celé 1. čtvrtletí 2018 mohla eurozóna vykázat robustní mezičtvrtletní růst HDP na úrovni 1 %.
Pro připomenutí: pro závěrečné čtvrtletí roku 2017 průzkum PMI indikuje, že HDP eurozóny vykáže mezičtvrtletní růst 0,8 %, což by byl taktéž velmi příznivý výsledek.
Důležitou zprávou je, že  průzkumy PMI indikují velmi příznivý vývoj napříč eurozónou: jak v Německu a Franci, tak i ve zbytku eurozóny.

Zrychlování tempa hospodářského růstu vede k růstu využití kapacit v ekonomice eurozóny, což následně vede k růstu cenových tlaků.
Statistika vývoje spotřebitelských cen zatím žádné zrychlení cenového růstu nevykazuje: naopak, jádrová meziroční inflace zůstává nízko, pod úrovní 1 %.
Z průzkumu PMI je ale patrné, že v letošním roce by se měly ukazatele inflace v případě eurozóny vydat nahoru a ECB by tak měla přikročit k postupnému zpřísňování své měnové politiky.
V samotném letošním roce lze ale ze strany ECB očekávat zřejmě jen ukončení programu nákupů aktiv, a to až v závěrečném čtvrtletí letošního roku.

Pozitivní zprávy, co se hospodářské situace v eurozóně týče. jsou samozřejmě dobrou zprávou také pro středoevropský region, pro nějž eurozóna představuje klíčový exportní trh.
Průzkumy PMI zároveň naznačují, že vnější hospodářské prostředí zůstane pro středoevropský region velmi příznivé přinejmenším i v prvních měsících roku 2018.

Pro regionální ekonomiky to zároveň znamená, že se dohledné době nezmírní napětí ve smyslu plného využití produkčních kapacit, jež se i zde projevuje v růstu cenových tlaků.
V rámci regionu je to zatím patrné především v české ekonomice a v Rumunsku – a centrální banky v obou ekonomikách již také zpřísňují svou měnovou politiku prostřednictvím zvyšování úroků.

^REKLAMA

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE