12. 09. 2019
Oznámené kroky znamenají, že se ECB odhodlala k razantnějším činům, než trh v průměru očekával.
Skutečnost, že ECB na svém dnešním zasedání oznámila uvolnění měnové politiky, není překvapením. Téma uvolňování měnových podmínek v eurozóně bylo ve vzduchu již od června, kdy kroky v tomto směru avizoval šéf ECB Draghi na výroční konferenci v Sintře.
Otázkou tak spíše bylo, k jakým krokům se ECB na svém zářijovém zasedání odhodlá a zda trh bude její rozhodnutí vnímat jako umírněné či naopak jako radikální.
Výroky několika členů ECB v minulých týdnech avizovaly rezervovaný postoj k možnosti obnovení nákupů aktiv (tzv. politika kvantitativního uvolňování) a na samotném trhu probíhala diskuse o kolik může ECB snížit svou depozitní sazbu a zda takový krok vůbec bude prospěšný.
Oznámené kroky, tedy snížení depozitní sazby o 10 bazických bodů na -0,50 %, obnovení nákupů aktiv a další kroky, jež budou teprve upřesněny (například systém, jenž povede k tomu, že pouze část rezerv bank u ECB bude úročena depozitní sazbou a část za příznivější úrok), znamenají, že se ECB odhodlala k razantnějším krokům, než trh v průměru očekával. V reakci na výčet opatření tak oslabilo euro vůči dolaru, klesly výnosy vládních dluhopisů zemí eurozóny a akciové trhy zamířily nahoru. Koruna vůči euru posílila o necelých 5 haléřů, do oblasti 25,83 za euro, a mírným posílení reagovaly i další středoevropské měny, tedy zlotý či forint.
Trh bude nyní vyčkávat dnešní odpolední tiskovou konferenci, kde bude ECB podrobněji komentovat a upřesňovat jak své dnešní rozhodnutí, tak případné úvahy do budoucna.
ECB se svými kroky snaží zmírnit negativní dopady faktorů, mezi než patří obchodní války či nejistoty spojené s brexitem. Samotná měnová politika nemůže dopady těchto rizik sama o sobě eliminovat, dnešní kroky ECB nicméně naznačují, že se centrální bankéři nebojí sáhnout do arzenálu svých nástrojů.
Pro středoevropské ekonomiky samozřejmě bude žádoucí, pokud se podaří restartovat hospodářský růst v eurozóně. Vedle kroků ze strany měnové politiky, tedy ze strany ECB, by ale byly na místě i kroky ze strany rozpočtové politiky.
Pomyslnou alfu i omegu pro další vývoj ale i tak budou představovat faktory, jež eurozóna nemá ve svých rukou, tedy vývoj na poli obchodních válek a geopolitických nejistot včetně brexitu.
Na samotné dnešní rozhodnutí ECB středoevropské centrální banky nemusí a asi ani nijak nebudou reagovat, nicméně komentáře ze strany ECB budou v plné pozornosti regionálních finančních trhů.
REKLAMA
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
