Pondělí 18. ledna. Svátek má Vladislav.

Nejistota okolo 3. a 4. vlny EET není šťastná, práce je ale paradoxně více než dříve

Investice 28.02.2018 | 12:00 0 Komentářů

Zítra, tedy 1. března 2018, měla odstartovat tzv. třetí vlna elektronické evidence tržeb. Do systému EET se měly zapojit další desítky tisíc podnikatelů z různých profesí, například lékaři, advokáti, zemědělci a další. Ústavní soud České republiky ale svým rozhodnutím z 15. prosince loňského roku tuto třetí vlnu odložil, stejně jako odložil už naplánovanou čtvrtou vlnu. Ta měla naběhnout od letošního června.

Ministerstvo financí už připravilo novelu zákona, která se spuštěním těchto vln počítá. Kdy ale bude novela schválena a kdy skutečně třetí a čtvrtá vlna EET nastane, je těžké odhadovat. „Samotné odsunutí těchto dvou vln bylo samozřejmě nepříjemné. My jsme společnost, která je na trhu pokladních systémů už 14 let, jsme tu etablovaní, máme svoje zákazníky. Není to pro nás tedy v žádném případě existenční problém, jako tomu je u jiných firem, které jsou menší a vznikly výhradně kvůli EET. Nám to paradoxně přineslo poměrně dost nových zákazníků právě od těch firem, pro které bylo rozhodnutí ústavního soudu rozhodujícím důvodem pro ukončení činnosti,“ vysvětluje Martin Laštovica, provozní ředitel společnosti KASAmax.

Přesto Laštovica říká, že celá situace od rozhodnutí ústavního soudu je nešťastná. A nejde jen o poskytovatele pokladních systémů, u těch se alespoň oddělí ti, kteří jsou skutečně silní od těch, kteří na trhu už dříve spíše přežívali, a jejichž služby nebyly kvalitní. Jde ale především o nejistotu a nerovnost podmínek v podnikatelském prostředí České republiky.

„Většina politiků se zaříká, že chce podporovat podnikatele, chce jim vytvářet dobré a také rovné podmínky pro jejich činnost. Je to logické, podnikatelé od těch malých až po ty velké vytvářejí pracovní místa, platí daně a podobně. S cílem narovnat naše tržní prostředí vzniklo také EET. A myslím, že to bylo na dobré cestě. Jenže na té cestě se náhle zůstalo ani ne v polovině a najednou se neví, jestli se pojede dál a kdy. Takže tu máme na jedné straně například podnikatele v pohostinství, kteří jsou do systému zapojeni a jsou státem kontrolováni, na druhé straně tu máme mnoho dalších podnikatelů v jiných profesí, kteří jsou toho v uvozovkách ušetřeni. To není narovnání trhu, ale jeho ještě větší deformace,“ říká Martin Laštovica.

Provozní ředitel KASAmax si na nedostatek práce nemůže stěžovat. Jeho společnost se musela intenzivně věnovat dalším změnám, které rozhodnutí ústavního soudu přineslo. Bylo například nutné upravovat aplikace kvůli odstranění rodných čísel na vystavovaných účtenkách, následně pak bylo nutné aplikace u zákazníků aktualizovat. „Hodně nyní se zákazníky řešíme také GDPR, na které nejsou ze strany státu vůbec připraveni. Pro nás to samozřejmě také znamenalo úpravy našich aplikací, abychom tyto nové normy splňovali, je ale zapotřebí to také vysvětlovat našim klientům. Tady mám pocit, že stát nedělá tolik, kolik by měl.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.