Sobota 12. června. Svátek má Antonie.

Nedělejme si iluze, že čínské firmy mají zájem o náš trh. Je příliš mrňavý.

O velikonočním pondělí dorazí na státní návštěvu České republiky čínský prezident Si Ťin-pching. Praha bude jeho jedinou zastávkou v rámci celé Evropské unie. Během ní dojde mezi českou a čínskou stranou k uzavření několika obchodních smluv. Prezident Miloš Zeman si nedávno pochvaloval, že by hodnota kontraktů mohla činit až 45 miliard korun.  Více zde: http://stefkuv-zapisnik.webnode.cz/news/nedelejme-si-iluze-ze-cinske-firmy-maji-zajem-o-nas-trh-je-prilis-mrnavy/

Tuzemští ekonomové však nadšení prezidenta a jeho okolí z diplomatického a ekonomického majstrštyku mírní. „Pro Českou republiku zůstanou klíčové investice ze Západu. Pro srovnání: jen Německo do České republiky od roku 1993 investovalo více než 605 miliard korun, tedy v průměru 28 miliard ročně. Bude trvat dlouhou, než Čína převálcuje objem západních investic u nás,“ říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní je hlavním motivem Číny pro námluvy s Českou republikou zapustit kořeny v zajímavé lokalitě blízko významných a velkých evropských trhů. „Nedělejme si iluze, že čínské firmy mají zájem o náš trh – na jejich rozměry je příliš mrňavý,“ dodává ekonomka.

Podle ekonoma Davida Navrátila z České spořitelny se Čína na vývozu zboží a služeb z České republiky podílí jedním procentem, což ji řadí na úroveň Dánska nebo Turecka a podle Navrátila tak současný „humbuk kolem Číny může vypadat trochu přifoukle.“ To se však návštěvou nejvyššího čínského vedení může začít měnit. „Úspěch exportně orientované ekonomiky jako Česká republika záleží na tom, zda je schopna najít poptávku po své výrobě. A Čína je samozřejmě velmi zajímavou destinací s více než miliardou lidí a spotřebou pořád někde kolem 20 procent úrovně vyspělých ekonomik,“ říká Navrátil s tím, že další růst čínské ekonomiky povede k výraznému nárůstu spotřeby, což může výrazně pomoci i české ekonomice.

Ekonomové si všímají, že Čína využívá svoji pozici a sílu i v politické rovině a některé záležitosti jako zmínky o Tibetu či upozorňování na lidská práva nese velice nelibě. Jednotlivé země pak mnohdy krkolomně hledají způsob, jak si zachovat tvář, ale nepřijít o zajímavé obchodní příležitosti. „Současné velmoci si chtějí v Číně získat nového partnera. Dělají to možná zkušeněji a obratněji než my, ale ani v Německu to nevyvolává jen pozitivní reakce,“ říká Helena Horská. „Politický nátlak velmoci přes ekonomiku je nedílnou součástí jednání, ale to platí pro jakoukoliv velmoc,“ říká David Navrátil. Lakonicky to shrnuje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek: „Význam Číny v podstatě pro jakoukoliv ekonomiku na světě vyplývá z toho, že Čína je druhou největší ekonomikou světa.“

Zdroj: Štefkův zápisník

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.