Návrh vyhlášky pro stanovení ekonomické přijatelnosti dodávek tepla ze soustav zásobování tepelnou energií je z hlediska Ústavy nepřijatelný

Na Ministerstvu životního prostředí se již v únoru 2013 uskutečnilo první jednání meziresortní pracovní skupiny k přípravě návrhu vyhlášky pro stanovení ekonomické přijatelnosti soustav zásobování tepelnou energií a bezemisních zdrojů tepla. Členem této skupiny jsou dále ministerstvo průmyslu, ministerstvo pro místní rozvoj, Energetický regulační úřad, Svaz měst a obcí, Teplárenské sdružení ČR, Asociace dodavatelů tepla a technologií a Státní fond životního prostředí. Vyhláška se týká řešení situací, kdy obce, stavební úřady a referáty životního prostředí hledají zákonnou oporu v případech rozhodování majitelů objektů na budování lokálních zdrojů. Cílem vyhlášky je realizace prováděcího předpisu, který by měl upřesnit povinnosti pro právnické a fyzické osoby podle §16 odst. 7, Zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. §16 má zabránit zhoršování kvality ovzduší výstavbou a provozem nových spalovacích zdrojů, které by byly spojeny s odpojováním odběratelů od soustav stacionárních zdrojů tepla, resp. jejich nepřipojení, nebo kvalitu ovzduší zlepšit.

„Obsahem paragrafu 16 je navrhovaná povinnost pro fyzické a právnické osoby při nové výstavbě nebo změně stávající stavby využívat přednostně teplo ze soustav zásobování tepelnou energií nebo ze zdrojů tepla, které nejsou stacionárními zdroji jako „bezemisní“ zdroje – tepelné čerpadlo, elektrokotel, solární systémy – pokud je to pro ně ekonomicky přijatelné a technicky možné. To jak je nyní formulován věcný záměr vyhlášky, je z pohledu ústavně zaručených práv na ochranu majetku občanů naprosto nepřijatelný. Navíc není ani v souladu s navrhovanou aktualizací Státní energetické koncepce,“ říká Miloslav Zaur, předseda Rady ČPS. „Pokud se kdokoliv rozhodne odpojit se s jeho soukromým majetkem od soustavy stacionárních zdrojů tepla, bylo by diskriminativní mu v tom jakkoliv bránit vyhláškou nebo zákonem, pokud zároveň prokáže, že nové řešení zajištění tepla nepřináší zhoršení vlivu na životní prostředí. Účelově se zde jedná o snahu stávajících soustav vyhnout se investicím do ekologizačních opatření a plnění přísných emisních limitů stanovených evropskou směrnicí,“ dodává Jan Ruml, výkonný ředitel ČPS.

Technická možnost a ekonomická přijatelnost by se pak měla hodnotit v rámci řízení podle stavebního zákona. Do nákladů, které by měly být brány v potaz, by byly zahrnuty investiční náklady, provozní náklady, včetně nákladů na údržbu a revize, měření emisí a poplatky. První návrh hodnocení ekonomické přijatelnosti byl zpracován v roce 2009. Návrh Vyhlášky má povinnost podle Plánu vyhlášek ústředních orgánů státní správy zpracovat RIA, jehož podklad byl zpracován v dubnu 2014.