MAKROEKONOMICKÁ PROGNÓZA KOMERČNÍ BANKY: VE ZNAMENÍ SILNÉHO RŮSTU

Růst české ekonomiky letos dosáhne podle aktualizované prognózy Komerční banky 3,7 %. Pokud pomineme rok 2015, kdy si česká ekonomika polepšila o 5,4 % kvůli nutnosti proinvestovat prostředky z předchozího programového období fondů EU, poroste letos tuzemské hospodářství nejrychleji od roku 2007. „Růst vidíme všude kolem nás,“ tvrdí Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. „Pokud jde o letošní růstové vyhlídky, je naše prognóza nejoptimističtější na trhu,“ dodává.

Tuzemskému hospodářství pomáhá zlepšující se kondice evropské ekonomiky. Německá ekonomika zažívá jedno z nejúspěšnějších hospodářských období od znovusjednocení. „Do překvapivě slušné kondice se dostávají i další velké země, které nám v minulých letech rozhodně radost nedělaly, jako Francie, Španělsko či Itálie,“ dodává ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Rekordně nízká nezaměstnanost a vysoký počet volných míst jednoznačně dokumentují, že trh práce narazil na své limity. Podle Viktora Zeisela, ekonoma Komerční banky, je zřejmé, že „růstový model založený na využívání stále většího množství levné pracovní síly se vyčerpal. Privátní sektor si začíná uvědomovat nezbytnost investic a nutnosti zakládat svůj business model na inovacích a vyšší produktivitě“. Z tohoto pohledu nás potěšila vyšší investiční aktivita privátního sektoru patrná od počátku letošního roku. Stále ovšem čekáme, kdy se k vyšším investicím rozhoupe veřejný sektor. Nutnost čerpat evropské fondy bude tím impulsem, který povede k vysoké investiční aktivitě roku 2018.

Nedostatek nových pracovníků a růst jejich produktivity bude přirozeně tlačit na vzestup mezd. Nominální mzdy letos v průměru vzrostou o 6,4 %, rychleji rostly mzdy naposledy v roce 2008. A co je podstatné, „mzdy svižně porostou i v dalších letech“, doplňuje Zeisel. Rostoucí mzdy budou navíc hlavním faktorem, který bude tlačit na vzestup inflace. Proti tomu ale bude stát dovoz nižších inflačních tlaků ze zahraničí i díky posilující koruně vůči euru i dolaru. Průměrnou inflaci pro letošek odhadujeme na 2,3 %, pro příští rok na 2,2 %.

Inflace se celý letošní rok drží nad 2% cílem a mzdové tlaky zajistí jeho udržitelnost i ve střednědobém horizontu. Dosavadní posílení koruny podle nás odpovídalo předpokladům centrálních bankéřů. Podle Viktora Zeisela nastaly podmínky pro to, aby ti členové bankovní rady, kteří se chtějí odpoutat od nulové hladiny úrokových sazeb, zvedli pro toto rozhodnutí ruku. „Většina se najde již na zasedání tento čtvrtek,“ předvídá Zeisel. Další vzestup úrokových sazeb předpokládáme ke konci letošního roku, v příštím roce by ČNB měla k tomu kroku přistoupit dokonce třikrát. Podle Vejmělka bude „atraktivnější úrokový diferenciál dalším z faktorů, které podpoří dosavadní trend zhodnocující koruny“. Ještě letos se kurz může podívat k 25,50 CZK/EUR, dodává.

Stratég Komerční banky Marek Dřímal očekává, že vyšší sazby centrální banky se promítnou i do tržních úroků. „Měly by tak zdražovat úvěry, včetně hypotečních,“ domnívá se Dřímal. Mírně růst by měly i výnosy českých státních dluhopisů. Stát bude muset v letošním závěrečném čtvrtletí zvýšit prodeje dluhu, aby pokryl splátky starých obligací.

Schodek státního rozpočtu očekáváme pro příští rok ve výši 50 miliard korun, tedy stejně jako předběžný návrh Ministerstva financí a vlády. Rychlý růst ekonomiky by měl prospět příjmům, naopak výdaje se zvýší kvůli masivnímu zvýšení platů ve veřejném sektoru a sociálních dávek. „Vyšší by snad konečně měly být i investice díky nutnosti dočerpat část z alokace EU fondů do konce roku 2018, jinak o evropské peníze stát přijde,“ dodává Dřímal.

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Poznámka: (*) zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky; (**) Složky inflace jsou očištěny o primární dopad daňových změn