Pátek 23. června. Svátek má Zdeňka.

Komentář Generali Investments k dekádní bilanci ČNB k 29. únoru

04.03.2016 | 16:07 0 Komentářů

Pohledávky ČNB vůči zahraničí v posledních deseti dnech měsíce února dále urychlily svůj růst. V posledních deseti únorových dnech vzrostly o 34,4 miliardy korun, což zhruba odpovídá částce 1,27 miliardy euro.

Za celý únor tyto pohledávky vzrostly o více než 78 miliardy korun, tedy zhruba o 2,9 miliardy euro.

Zdá se, že část tohoto nárůstu pohledávek ČNB vůči zahraniční souvisí s konverzi prostředků tekoucích z fondů Evropské unie. I tak se ale zda, že devizové intervence v únoru přesáhly 56 miliard korun (více než 2 miliardy v eurovém vyjádření).

Oficiální data o únorových devizových intervencí budou zveřejněna až v dubnu. Příští týden bude ovšem zveřejněn oficiální údaj o intervencích za leden: zde čekám objem 1,65 miliardy euro (necelých 45 miliard korun).

Údaje o vývoji pohledávek centrální banky vůči zahraničí od počátku roku naznačují, že je ČNB nucena intervenovat na devizovém trhu s cílem udržet kurz koruny nad úrovní 27 za euro, a že se objem těchto intervencí zvyšuje.

Příčinou rostoucích tlaků na kurz koruny je vývoj a výhled měnové politiky v eurozóně: ČNB dala v této souvislosti najevo, že ji vývoj na finančních trzích může dovést k dosud odmítanému kroku, totiž ke snížení úrokových sazeb pod nulu.

Vývoj bilance ČNB naznačuje, že se za celý únor pohledávky české centrální banky vůči zahraničí zvýšily o 78,3 miliardy korun, tedy o 2,9 miliardy euro. Na základě údajů o hospodaření státního rozpočtu odhaduji, že příliv prostředků z fondů EU činil v únoru necelých 22 miliard korun (800 milionů euro) a za celý únor tak odhaduji objem devizových intervencí ČNB na úrovni 2,1 miliardy euro (56,6 miliardy korun).

Růst pohledávek ČNB vůči zahraničí se navíc v průběhu února zrychloval, což naznačuje, že ČNB musela na devizovém trhu dle všeho intervenovat v rostoucích objemech, aby se jí dařilo držet kurz koruny nad úrovní 27 za euro. Na kurz koruny a samozřejmě také na uvažování ČNB má vliv nastavení měnové politiky ECB a vývoj rozdílu mezi úrokovými sazbami na korunovém peněžním trhu a na peněžním trhu v eurozóně. S tím, jak se tento rozdíl (tzv. úrokový diferenciál) zvyšuje, tak také rostou tlaky směrem k posílení koruny a pro ČNB to na devizovém trhu znamená více práce. Výroky vrcholných představitelů bankovní rady naznačují, že ačkoliv má ČNB k záporným úrokovým sazbám skeptický postoj, tak využití tohoto kroku nevylučuje. ČNB však pravděpodobně zvažuje nikoliv plošné snížení své depozitní sazby, ale spíše aplikaci záporných úroků jen na část depozit, jež mají banky u ČNB uložena. Přesto, nějaká forma snížená depozitní sazby ČNB do záporného teritoria nás v průběhu letošního roku nejspíš čeká.

Radomír Jáč, hlavní ekonom, Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.