Klienti finančních poradců jsou výrazně proti šmírování, které jim možná odhlasují poslanci

Povinnost nahrávat veškeré telefonické hovory mezi finančními poradci a jejich klienty má zavést novela zákona o kapitálovém trhu, která byla v listopadu schválena těsnou většinou v Poslanecké sněmovně. Zpět k projednání ji vrátil Senát, který se přiklonil k tomu, jak vnímá nahrávání hovorů široká i odborná veřejnost – postavil se proti plošnému nahrávání a vrátil do Sněmovny novelu zákona s jediným pozměňovacím návrhem. Ten ruší právě povinnost plošného nahrávání. Hovory, kde se investiční služby reálně uskutečňují, se nahrávaly a nahrávají.

„Telefonické hovory ve kterých investiční služby provádějí se nahrávají a budou se nahrávat dál. V tom žádný rozpor není. Úprava novely, kterou Senát vrátil Poslanecké sněmovně, a budou o ní na této schůzi PSP hlasovat poslanci, pouze odstraňuje povinnost nahrávat a archivovat plošně všechny hovory, tedy i soukromé a citlivé informace. Považujeme to za hlas zdravého rozumu,“ řekl Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.

Stejný hlas zaznívá i ze strany české veřejnosti, kdy podle aktuálního výzkumu IPSOS Instant Research osmi z deseti Čechu zásadně vadí, pokud by se nahrávaly jejich hovory s finančním poradcem a měla by k nim mít přístup další osoba.

Téměř dvě třetiny Čechů (63 % dotázaných) nepovažuje nahrávání telefonních hovorů s finančním poradcem a jejich několikaleté ukládání za vhodný způsob ochrany spotřebitele.

^REKLAMA

Naopak považují to za riziko, protože se bojí, že by nahrávání hovorů mohlo být zneužito – myslí si to téměř každý druhý z občanů ČR (44 % respondentů). Třetina lidí to dokonce považuje za nástroj pro šmírování klientů a jejich poradců (31 %).

„Povinnost nahrávat všechny hovory, tedy včetně soukromých informací, je brutální průlom do soukromí klientů. Nyní se nahrávají telefonáty, kde reálně k obchodům dochází. Ale povinnost nahrávat všechny hovory, tedy včetně soukromých informací o rodině, dětech, zdravotním stavu nebo třeba pracovních věcech, to je neakceptovatelné. Klienti nechtějí, aby důvěrné informace někdo nahrával, měla k nim přístup třetí osoba a nahrávka povinně někde ‚ležela‘ pět let“. řekl Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.

Přes 40 % Čechů by vnímalo za riziko pro své soukromí, kdyby jejich hovor s finančním poradcem musel být nahráván a několik let uchováván. Vysloveně za zásah do svého soukromí by to považoval každý druhý (48 %). Za bezpečnostní riziko pro své finance pak čtvrtina Čechů (27 %) a vysloveně za porušení ochrany osobních údajů každý čtvrtý (28 %).

„Takový krok by byl opravdu jen fatálním prolomením ochrany osobních údajů, bez jakékoli přidané hodnoty. Z GDPR by udělal jen „cár papíru“. Pro představu – jednalo by se o desítky milionů archivovaných hovorů a soukromých informací ročně. Proti tomu stojí druhé faktické číslo: v roce 2018 bylo na ČNB podáno pouhých 50 stížností ze strany klientů finančních poradců. Je tedy kvůli 50 stížnostem nutné zavést plošné šmírování všech?“ uvedl Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF.

^REKLAMA

Novela by podle výzkumu zásadně podkopala to, na čem je finanční poradenství založené – důvěru mezi klientem a poradcem. Přes 80 % Čechů by totiž omezilo informace, které o své finanční situaci a svých záměrech ohledně investic řeší po telefonu s finančním poradcem v případě, že by jejich hovor byl nahráván a několik let uchováván. Pro každého třetího Čecha by to byl dokonce důvod, proč takovou transakci neuskutečnit.

O tom, že novela může zásadně ovlivnit celý sektor finančního poradenství, svědčí nejen vybudování zdi nedůvěry mezi klientem a poradcem, ale i to, že polovina respondentů se obává, že náklady na nahrávání a uchovávání hovorů po dobu několika let budou finanční poradci nuceni promítnout do cen svých služeb.

A novela může být v konečném důsledku pro některé finanční poradce i likvidační. Pro malé společnosti s desítkami finančních poradců dosáhnou roční náklady na nahrávání a desetileté uchování hovorů stovek tisíc korun ročně. Zatímco u velkých poradenských společností dosáhnou náklady 42 % zisku před zdaněním dosaženého v roce 2017, u středně velké firmy to bude 73 % a u malé 59 %.