„Poměr exportu České republiky k HDP je 85 %, proto bude pro české firmy obzvláště důležité sledovat nové trendy, aby si i v budoucnu zajistili udržitelný ekonomický rozvoj. Měly by se adaptovat na změny ve spotřebitelské poptávce, zvažovat zeměpisné zaměření a přemýšlet i o kultuře zemí, které se nově více orientují na spotřebu. Změny v trendech spotřebitelské poptávky neovlivňují jen maloobchod, ale celý dodavatelský řetězec – od malých výrobců specializovaných součástek až po obří konsorcia,“. říká Michael Hordley, generální ředitel HSBC Bank.
Trend první: Rostoucí spotřebitelská třída
Jednoduše řečeno je spotřebitel osoba, která nakupuje zboží a služby nad rámec základních potřeb a pouze pro osobní užití. Podle Světové banky se spotřebitelem stává člověk, jehož příjmy překročí hranici dvou dolarů za den. Odhady společnosti Trajectory vycházející z dat Spojených národů naznačují, že počet lidí spadajících celosvětově do spotřebitelské třídy vzroste v příštích dvou desetiletích o více jak 50 % a zahrne tak 90 % obyvatelstva.
Trend druhý: Technologie a síla dat
Rozvoj digitálních technologií, rostoucí počet chytrých telefonů a nárůst počtu uživatelů internetu mění zásadním způsobem přistup k výběru peněz a platbám za zboží a služby. Lidé mají dnes lepší přístup k informacím a mohou tak být při rozhodování více kritičtí.
REKLAMA
Trend třetí: Transparentní chování firem
Digitální revoluce dala spotřebitelům možnost rozhodovat se na základě svých osobních hodnot a s využitím sociálních médií se do hledáčku dostává stále více i etika podnikání. Důvěra je základem rostoucí ekonomiky sdílení, kde stále častěji dostává přednost výměna zboží nebo dočasné využití před vlastnictvím.
Spotřeba střední třídy, žen a generační spotřeba
Poptávka spotřebitelů s příjmy mezi 10 a 12 dolary denně zůstává silná. Podle odhadu OECD dosáhne v roce 2020 počet spotřebitelů ve střední třídě 3,2 miliardy a v roce 2030 vzroste až na 4,9 miliardy dolarů. Vzrůstající rozhodovací role žen týkající se spotřeby vede k nárůstu takzvané ‚negenderové spotřeby‘. Firmy by proto měly cílit na ženy jako na běžné spotřebitele s kupní silou a překonávat genderové stereotypy. Ženy dnes tvoří větší část pracovní síly a jejich celosvětové příjmy vzrostou do roku 2018 na 18 bilionů dolarů (z 12 bilionů v roce 2010).
REKLAMA
Generace mileniálů vyrostla ve světě technologií a pocítila v době svého vstupu na trh práce i následky globální krize roku 2008. Její spotřebitelské postoje je třeba sledovat – například Boston Consulting Group odhaduje, že se jedná o nejpočetnější generaci, utrácející 1,3 bilionu dolarů ročně. I celosvětová populace lidí nad 60 let se do roku 2050 téměř zdvojnásobí, z nynějších 12 % na 22 %. V roce 2020 převýší poprvé počet příslušníků generace nad 60 let počet dětí mladších pěti let. Zároveň by firmy v rámci „starší populace“ měli začít rozlišovat skupiny v závislosti na potřebách podle věku (například „mladí senioři“, „aktivní senioři“, „starší senioři“) a dále překonávat zažité stereotypy pohledu na starší generaci.
Trendy na klíčových trzích pro český export
Pro Českou republiku hraje mezinárodní obchod i vývoj trendů spotřebitelské poptávky u hlavních obchodních partnerů zásadní roli. V povaze poptávky Německa, Polska, Francie a Velké Británie existují rozdíly, které mají konkrétní vliv na spotřební zvyky. Například Německo má nejvyšší podíl nejstarší populace (21,2 % nad 65 let) a oproti tomu Polsko má obyvatelstvo nejmladší (15 % nad 65 let). Ve Francii kladou stále větší nároky na etické kvality zboží a služeb a ve Velké Británii si nejvíce cení spolehlivosti. Mimo Evropu je již několik let v řadě nejrychleji rostoucím exportním trhem USA, mající vysoká očekávání týkající se značek – před módností dávají přednost etické výrobě. Jedná se také o spotřebitele, kteří nejvíce nakupují online.
