25. 07. 2019
Subjekty:
K výsledku dnešního zasedání ECB a k implikacím pro středoevropský region včetně měnové politiky ČNB
ECB na svém dnešním zasedání otevřela cestu ke snížení úrokových sazeb a trh očekává takový krok na příštím zasedání v první polovině září. Červencové zasedání ECB bylo netrpělivě vyhlíženo již od třetího červnového týdne, kdy šéf ECB Draghi na konferenci v Sintře avizoval, že centrální banka směřuje k dalšímu změkčování měnových podmínek v eurozóně.
Většina trhu očekává, že ECB v září sníží svou depozitní sazbu o deset bázických bodů, tedy ze stávající úrovně -0,40 % na -0,50 %. V prohlášení ke svému dnešnímu rozhodnutí ECB zároveň avizuje, že studuje možnost obnovení nákupů dluhopisů, tedy k obnovení politiky tzv. kvantitativního uvolňování, a v tomto ohledu bude bedlivě sledována dnešní odpolední tisková konference ECB.
ECB na dnešním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, což bylo na finančním trhu většinové očekávání. V prohlášení ke svému rozhodnutí ale ECB konstatuje, že její úroky budou přinejmenším do konce prvního pololetí roku 2020 buď na své stávající anebo nižší úrovni, což je vnímáno jako signál, že ECB je fakticky připravena své úroky snížit. Trh očekává snížení sazeb ECB na příštím zasedání, jež se bude konat 12. září, a zároveň porostou spekulace na to, že ECB oznámí nový program nákupů finančních aktiv, tedy tzv. kvantitativní uvolňování.
Co se týče středoevropského regionu, tak lze konstatovat, že domácí vývoj včetně úrovně inflace by hovořil pro zpřísňování měnové politiky, což platí jak pro českou ekonomiku, tak pro Maďarsko či Polsko. Vnější faktory, především nepříznivé zprávy z ekonomiky eurozóny a výhled změkčování politiky ECB a Fedu, ale vedou k tomu, že středoevropské centrální banky zůstávají opatrné a svou politiku nemění anebo přistupují k jen velmi pozvolnému zpřísňování měnových podmínek.
ECB svými kroky reaguje na průzkumy sentimentu v ekonomice eurozóny, jež naznačují zpomalení tempa hospodářského růstu s povážlivou situací zejména ve zpracovatelském průmyslu. Vše je navíc provázeno absenci inflačních tlaků v eurozóně, když tzv. jádrová inflace se drží v blízkosti jednoho procenta již čtyři roky v řadě.
REKLAMA
Ve středoevropském regionu je situace jiná: tamní ekonomiky operují na svým potenciálem a zejména Maďarsko a Polsko překvapily i na počátku letošního roku velmi silným růstem HDP. Centrální banky v České republice, Maďarsku a nově i v Polsku navíc čelí situaci, kdy se celková inflace nachází nad jejich inflačním cílem a je patrné, že cenová hladina je tlačena nahoru nejen cenami potravin či energií, ale také domácími cenovými tlaky.
Na rozdíl od ECB tak středoevropské centrální banky nejsou v situaci, kdy by měly uvažovat o změkčování své měnové politiky. Centrální bankéři v Praze, Budapešti i Varšavě si ale jsou vědomi rizik, jež jsou spojena s výhledem ekonomiky v USA a eurozóně s implikacemi pro měnovou politiku jak ECB, tak amerického Fedu. Právě zprávy ze zahraničí jsou důvodem, jež vedou středoevropské bankéře v jejich úvahách a krocích při zpřísňování měnových podmínek k opatrnosti. Samotná ČNB by měla nechat své úroky na zasedání 1. srpna beze změny a stabilitu její politiky lze očekávat i pro zbytek letošního roku.
Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE
