Sobota 24. července. Svátek má Kristýna.

Jáč: Z pohledu ECB lze konstatovat, že se naplňuje scénář oživení inflace a centrální banka je jistě spokojena i s vývojem kurzu eura

Investice 31.05.2018 | 14:19 0 Komentářů

Inflace v eurozóně v květnu vzrostla z 1,2 % na 1,9 %, což znamená nejvyšší meziroční úroveň inflace od loňského dubna. Trh očekával, že celková inflace v eurozóně vzroste na úroveň 1,6 %, nicméně vyšší data již přišla v předstihu z Německa, Itálie či Španělska. 

Tahounem růstu spotřebitelských cen byly jak ceny pohonných hmot a potravin, tak položky spadající do tzv. jádrové inflace. V případě jádrové inflace byl zkorigován přechodný dubnový pokles cen ve službách, související s načasováním velikonočních svátků. Jádrová inflace (v květnu její meziroční ukazatel vzrostl z 0,7 % na 1,1 %) se dostala na nejvyšší úroveň od loňského září.

Květnová data podporují předpoklad, že v průběhu druhé čtvrtletí a též počátkem léta půjde inflace v eurozóně nahoru.

Jednak se zde projeví meziroční vývoj cen pohonných hmot, začít působit však také může slabší euro.

Z pohledu ECB lze konstatovat, že se naplňuje scénář oživení inflace a centrální banka je jistě spokojena i s vývojem kurzu eura.

Spektrum faktorů, jež bere měnová politika v úvahu, je samozřejmě velmi široké a patří mezi ně například i zpomalení tempa růstu ekonomiky eurozóny, pozorované v letošním roce.

Nicméně, květnová data o inflaci potvrzují scénář, že dubnové zpomalení růstu spotřebitelských cen bylo dáno jednorázovými faktory souvisejícími s Velikonocemi a podporují předpoklad, že v závěru letošního roku ECB ukončí své nákupy dluhopisů a tedy svou politiku tzv. kvantitativního uvolňování.

Tlak ze strany pohonných hmot a oslabení měn jsou faktory, jež budou v několika následujících měsících působit ve směru růstu inflace i ve středoevropském regionu, včetně české ekonomiky.

Z pohledu měnové politiky lze ovšem v dohledné době očekávat akci zřejmě jen v případě ČNB, jež dle mého názoru zvýší úrokové sazby na srpnovém zasedání bankovní rady.

Centrální banky v Maďarsku a Polsku se naopak drží stávajícího nastavení měnové politiky a růst úrokových sazeb je v obou případech v nejbližších dvanácti měsících stále velmi nepravděpodobný.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.