Jáč: Růst spotřebitelských cen v české ekonomice na počátku letošního roku zrychlil na nejvyšší úroveň od března roku 2012

Růst spotřebitelských cen v české ekonomice na počátku letošního roku zrychlil na nejvyšší úroveň od března roku 2012.
Meziroční inflace letos v lednu vzrostla z 3,2 % na 3,6 %. Překonala tak očekávání finančního trhu i centrální banky.
Zrychlení cenového růstu je patrné u většiny položek spotřebního koše, tedy u potravin, pohonných hmot, ale také u položek spadajících do tzv. jádrové inflace.
Ukazatel jádrové inflace má za cíl monitorovat domácí inflační tlaky, lednový údaj zřejmě ukáže výraznější cenový růst, než očekávala ČNB.

Meziroční inflace v lednu vzrostla z 3,2 % na 3,6 %, zatímco trh čekal stabilitu meziročního cenového růstu na prosincové úrovni 3,2 %.
ČNB ve své prognóze zveřejněné počátkem února čekala lednovou inflaci na úrovni 3,3 %.
Inflace tedy hned v prvním měsíci letošního roku vzrostla 0,3 procentního bodu nad prognózu centrální banky, část tohoto překvapení zřejmě půjde i na vrub jádrové inflace.
Jádrová inflace, jež v listopadu i prosinci činila 2,5 %, v lednu dle všeho vzrostla až o několik desetin procentního bodu.
ČNB data o jádrové inflaci zveřejní během dneška, v únorové prognóze ovšem předpokládala, že jádrová inflace v letošním prvním čtvrtletí v průměru mírně klesne, a to na 2,5 %, z úrovně 2,6 % vykázané v závěrečném čtvrtletí roku 2019.

Kromě položek spadajících do jádrové inflace je patrné zrychlení cenového růstu u potravin, alkoholu (zde zaúřadovaly i posuny u spotřební daně) a pohonných hmot.
Naopak se zmírnilo tempo růstu cen energií pro domácnost, příspěvek této položky k celkové inflaci ale zůstává i nadále výrazný.

Růst cen v české ekonomice na počátku letošního roku dále zrychlil a inflace tak zůstává nejen výrazně nad dvouprocentním cílem centrální banky, ale dále také vzrostla nad tolerovatelnou odchylku, jež činí 3 %.
Meziroční inflace setrvá nad 3 % zřejmě po většinu letošního prvního pololetí a okolo tří procent může být i průměrná inflace za celý rok 2020, když v roce 2019 průměr činil 2,8 %.
V tomto ohledu se jeví únorové zvýšení úrokových sazeb ČNB jako zcela adekvátní rozhodnutí.

Souběžně s vyšší inflací ale přišla zpráva o slabším než očekávaném růstu HDP v závěru loňského roku a koruna je výrazně silnější, než ČNB ve své prognóze předpokládala.
Silnější koruna napomáhá ke zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice a spolu s rizikem dalšího zpomalení růstu HDP je argumentem, aby ČNB na lednovou inflaci nijak ukvapeně nereagovala a aby své úroky držela po několik měsíců beze změny.

^REKLAMA

Riziko slabšího růstu HDP mě v kombinaci s posílením koruny vede k názoru, že příští pohyb úrokových sazeb ČNB bude spíše směrem dolů, k takovému kroku ale ČNB přikročí zřejmě až v polovině letošního roku.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE