Pátek 07. srpna. Svátek má Lada.

Jáč: Rok 2020 ve znamení posílení české měny. Koruna by mohla prolomit hranici 25 Kč za euro

Investice 16.12.2019 | 14:19 0 Komentářů

Zatímco celoroční růst české ekonomiky v roce 2020 dále zpomalí, o výsledku světové ekonomiky rozhodne například vývoj na poli obchodních válek či dořešení brexitu. Rok 2020 může být ve znamení posílení české měny, táhnout by ji měla lepší nálada na globálních trzích spojená s opadáváním politických nejistot. Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE, přichází s výhledy na rok 2020.

Globální ekonomika: Zprávy z řady regionů se začaly zlepšovat, o výsledku roku 2020 ale rozhodnou faktory jako vývoj na poli obchodních válek a dořešení brexitu.

Růst globální ekonomiky v letošním roce zpomalil: zatímco v roce 2018 činil růst dle metodiky Mezinárodního měnového fondu 3,6 %, tak za celý rok 2019 čekáme pokles na 2,9 %. Zpomalení je patrné jak ve vyspělých ekonomikách včetně eurozóny a USA, tak v rozvíjejících se ekonomikách včetně zemí jako je Čína, Indie, Brazílie či Mexiko. Zásadní vliv na ekonomickou aktivitu měly nejistoty spojené jednak s růstem protekcionismu v mezinárodním obchodě (tzv. obchodní války, zejména pak pnutí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou) a dění okolo brexitu, kde se několikrát rýsovalo riziko odchodu Spojeného království z EU bez dohody (tzv. divoký brexit). Související nejistoty mají nepříznivý vliv nejen na bezprostřední obchodní výměnu, ale také na investiční rozhodování firem a jejich plány do budoucna, což se následně nepříznivě přenáší i do nálady spotřebitelů.

Vývoj politických nejistot bude mít klíčový vliv i v roce 2020. Nejpozději počátkem listopadu roku 2020 odpadne nejistota spojená s prezidentskými volbami v USA. Již před samotnými volbami by se měla zklidnit situace na poli globálních válek, respektive z pohledu samotných USA by zde měl být zájem obchodní napětí dále neeskalovat, aby nakonec neutrpěla samotná americká ekonomika. Paradoxně více může náladou míchat brexit: počínaje výsledky a důsledky britských parlamentních voleb, jež se konají v půli prosince 2019 (dojde k brexitu ke konci ledna 2020 anebo dojde k dalším průtahům, možná včetně referenda?), a konče dojednáváním dohody o volném obchodu mezi Spojeným královstvím a EU po (případném) brexitu. Dohoda o volném obchodu má být uzavřena do konce roku 2020, což nebude jednoduché (o případné prodloužení lhůty by Spojené království muselo požádat do konce 1. pololetí 2020). Předpokládám ale, že na obou stranách bude vůle dohodnout se a nejistoty a rizika spojená s brexitem nebudou eskalovat do té míry, jak tomu bylo v uplynulých dvou letech.

Pro světovou ekonomiku jako celek předpokládáme pro rok 2020 zrychlení hospodářského růstu na 3,0 %. Tahounem bude oživení růstu v rozvíjejících se ekonomikách. V případě USA a eurozóny ale růst HDP v celoročním vyjádření dále zpomalí, pro eurozónu čekáme zpomalení do oblasti 1 % poté, co letos by měl tamní HDP vzrůst o 1,2%, zatímco v roce 2018 růst ekonomiky eurozóny činil 1,9 %. Pro dosažení celoročního růstu zhruba na úrovni jednoho procenta ale musí dojít k tomu, že meziroční dynamika mezičtvrtletního růstu HDP eurozóny se v průběhu roku 2020 oživí. Jestliže v letošním třetím čtvrtletí rostl HDP eurozóny mezičtvrtletně tempem 0,2 % a průzkumy pro závěrečný kvartál letošního roku naznačují růst 0,1 %, tak v průběhu roku 2020 by se měl mezičtvrtletní růst vyšplhat na 0,3 % a zřejmě i na vyšší úrovně.

 

Měnová politika ve vyspělých ekonomikách zůstane uvolněná, euro by mělo posílit vůči dolaru.

Z pohledu měnové politiky očekáváme, že americký FED sníží své úroky jednou, a to v prvním pololetí roku 2020. Po zbytek roku 2020 by pak úroky americké centrální banky měly zůstat beze změny. ECB by měla držet svou politiku ve stávajícím módu, což v reálu znamená i nadále velmi uvolněné měnové podmínky. Pro rok 2020 zároveň očekáváme posílení eura vůči americkému dolaru. Euro by mělo profitovat mj. z námi předpokládaného vývoje na poli obchodních válek a brexitu. Z aktuální úrovně 1,10 dolaru za jedno euro očekáváme pro závěr roku 2020 posun do oblasti 1,17. Posílení eura vůči dolaru by bylo příznivou zprávou i pro středoevropské měny a koruna by se v takovém prostředí měla též vydat k posílení (vizte dále speciální sekce o výhledu kurzu koruny).

 

Střední Evropa: Domácí poptávka pomáhá regionu proplout skrze vlny výkyvů světové ekonomiky, inflační tlaky v řadě případů dále porostou.

Středoevropský region se zatím v mnoha ohledech dokázal odpoutat od globálního zpomalení hospodářského růstu. Maďarská ekonomika si drží růst HDP blízký 5 %, Polsko za letošní rok vykáže růst HDP bezmála 4,5 %. I česká ekonomika, jež letos směřuje k celoročnímu růstu HDP 2,5 %, operuje nad svým potenciálem, míra nezaměstnanosti je mnohaletým minimech a je s přehledem nejnižší v celé Evropské unii. Středoevropské ekonomiky táhne nahoru především domácí poptávka: zejména spotřeba domácností, ale například v Maďarsku jsou hlavním tahounem investiční výdaje, spolufinancované z fondů EU. Zpomalování hospodářského růstu v eurozóně ale musí celkem nevyhnutelně dopadnout i na středoevropský region, v prvé vlně skrze slabší příspěvek zahraničního obchodu k růstu HDP. V roce 2020 tak dojde ke zpomalení růstu nejen v případě české ekonomiky (viz komentář k české ekonomice), ale také v Maďarsku a Polsku. I nadále ale půjde o solidní růst, v případě HDP Maďarska a Polska v oblasti blízké 3,5 %, což v obou ekonomikách povede k růstu inflačních tlaků. Inflace nad inflačním cílem bude téma aktuální i pro ČNB. Vzhledem k rizikům zakomponovaným v globálním vývoji, včetně předpokladů pro hospodářský a měnově-politický vývoj v eurozóně a USA, ale čekáme, že středoevropské centrální banky budou držet své úrokové sazby v roce 2020 beze změny. To platí pro centrální banky v ČR a Polsku, a přinejmenším z pohledu hlavní úrokové sazby také pro maďarskou centrální banku.

 

Česká ekonomika: Celoroční růst HDP v roce 2020 dále zpomalí, druhé pololetí by ale již mohlo být ve znamení oživení mezičtvrtletní dynamiky růstu.

Očekávám, že růst české ekonomiky v roce 2020 dále zpomalí. Jestliže v roce 2018 činil růst HDP České republiky 2,9 % a za celý rok 2019 směřuje ke zpomalení do oblasti 2,5 %, tak v roce 2020 by měl celoroční růst české ekonomiky zpomalit do oblasti 2%: můj konkrétní odhad činí 1,9 %. V roce 2020 zřejmě dojde ke zpomalení růstu tuzemské spotřeby – jak domácností, tak vládní. Aby nedošlo k mýlce: spotřeba dále poroste a spotřeba domácností by i v roce 2020 měla být hlavním tahounem růstu české ekonomiky, tempo růstu spotřeby ale zpomalí mj. v důsledku pomalejšího růstu mezd. V celoročním vyjádření by se měl oživit růst vývozů i dovozů, celkové saldo zahraničního obchodu – tzv. čisté exporty – ale zřejmě žádný dodatečný impuls k růstu HDP v porovnání s rokem 2019 nedodá. Jestliže z pohledu celoročního růstu HDP bude rok 2020 zřejmě představovat dno stávajícího hospodářského cyklu, tak z pohledu mezičtvrtletního růstu by v průběhu roku 2020 mělo dojít ke zrychlení, především ve druhém pololetí. V roce 2021 by se měl růst HDP oživit, v celoročním vyjádření bezmála na 2,5 % (můj odhad růstu české ekonomiky pro rok 2021 činí 2,4 %). V takovém kontextu bych na zpomalení růstu v roce 2020 nehleděl jako na něco dramatického.

 

Koruna: Rok 2020 může být ve znamení posílení české měny, táhnout by ji měla lepší nálada na globálních trzích spojená s opadáváním politických nejistot.

Pokud se naplní předpoklad, že se v roce 2020 sníží politické nejistoty, tak by koruna měla posílit vůči euru i dolaru. Koruna má sama o sobě podporu ze strany relativně atraktivní úrovně tuzemských úrokových sazeb – bezesporu v porovnání s eurozónou – a také ze strany ukazatelů ekonomické rovnováhy (mírně přebytkový běžný účet platební bilance, z pohledu finančních trhů i nadále bezproblémový vývoj veřejných financí). Od jara 2018 je ale koruna, stejně jako další středoevropské měny, v zajetí výkyvů nálad na globálních trzích – a za těmito výkyvy většinou stály faktory, jež byly pro regionální měny nepříznivé. Od letošního září se ale nálada na globálních trzích zlepšila s tím, jak se snížily obavy ohledně průběhu brexitu a zlepšily se zprávy přicházející z obchodních jednání mezi USA a Čínou. Jakkoliv vývoj týkající se obchodních válek a brexitu bude mít klíčový vliv na sentiment v globální ekonomice a na finančních trzích i v roce 2020, tak předpokládám, že se obojí v průběhu roku podaří vyřešit, respektive že související nejistoty nebudou mít na tržní sentiment podobně destruktivní dopad, jako tomu bylo mnohokrát v roce letošním a v roce 2018 (více viz komentář výše k výhledu globální ekonomiky). Koruna bude nejspíš procházet výkyvy i v průběhu roku 2020, přesto ale předpokládám posílení české měny. Očekávám, že vůči euru koruna brzy prolomí hladinu 25,50 a ve druhém pololetí roku 2020 by měla přijít na řadu úroveň 25,00 s tím, jak se vnější rizika utlumí a více se tak projeví fundament české ekonomiky a atraktivní úroveň korunových úroků.

 

ČNB: Úrokové sazby zůstanou v roce 2020 zřejmě beze změny, nicméně představit si lze všechny tři scénáře možného vývoje.

Česká národní banka, obdobně jako další centrální banky ve středoevropském regionu, čelí dilematu v podobě inflačních tlaků vycházejících z domácí ekonomiky a rizik ve směru slabšího hospodářského růstu a nižší inflace, jež přicházejí ze světové ekonomiky. V rámci těchto dilemat setrvávají regionální centrální banky ve většině případů v nečinnosti: svou politiku nemění buď vůbec nebo ji pouze dolaďují, často s využitím nestandardních nástrojů. ČNB letos zvýšila své úrokové sazby jednou, v květnu. V posledních měsících se vrátila k vážným debatám o možném dalším zvýšení sazeb, nicméně růst úroků má v bankovní radě pouze menšinovou podporu. Samotná prognóza ČNB doporučuje dvojí zvýšení úroků: jednou v letošním závěrečném čtvrtletí a podruhé v prvních měsících roku 2020. Koncem druhého čtvrtletí 2020 by se ale úroky dle aktuální prognózy měly vydat dolů. V rámci bankovní rady je patrná nechuť měnit úrokové sazby v poměrně krátké době oběma směry. Navíc, vnější rizika, kombinovaná se zpomalením růstu české ekonomiky, jsou při úvahách o zpřísňování domácích měnových podmínek argumentem pro opatrnost.

 

Osobně přikládám nejvyšší pravděpodobnost variantě stability úroků ČNB na jejich stávajících úrovních po celý rok 2020. Inflace se bude sice nacházet nad cílem centrální banky, růst ekonomiky ale zpomalí a k přitvrzení měnových podmínek by měla přispět i silnější koruna. I v případě ČNB bude ale výsledný obrázek v roce 2020 záviset především na vývoji vnějších faktorů a na jejich dopadech na českou ekonomiku. Lze si tedy představit zvýšení úroků ČNB, pokud by globální rizika pominula a růst světové ekonomiky – a především eurozóny – by se oživil výrazněji a zejména rychleji, než se očekává. Stejně si lze představit variantu eskalace problémů na poli globálních válek a neschopnost dosáhnout funkční obchodní dohodu mezi EU a Spojeným královstvím, což by vedlo k dalšímu oslabení růstu světové ekonomiky s negativním dopadem na výkon české ekonomiky. Žádný ze tří uvedených scénářů nelze a priori vyloučit, výsledná nejistota je opět argumentem pro stabilitu sazeb ČNB na jejich stávající úrovni jak nyní, tak ve výhledu na rok 2020.

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.