13. 02. 2019
Jáč: Celková meziroční inflace zahájila letošní rok vyšším než očekávaným nárůstem
Celková meziroční inflace zahájila letošní rok vyšším než očekávaným nárůstem: na úrovni 2,5 % je nejvyšší od loňského srpna a po dvou měsících se tak vrátila nad úroveň dvouprocentního inflačního cíle.
Nárůst meziroční inflace byl tažen cenami alkoholu a tabáku, potravin, energií pro domácnosti, a dále řadou položek spadajících do jádrové inflace. Jediná významná položka, jež by sama o sobě hovořila pro pokles celkové inflace, byly ceny pohonných hmot, jejichž meziroční růst se v lednu dále zpomalil.
ČNB ve své nedávno zveřejněné prognóze očekávala lednovou inflaci beze změny na úrovni dvou procent, finanční trh lednovou inflaci očekával zhruba na úrovni 2,1 %. Pro jádrovou inflaci pak centrální banka pro celé letošní první čtvrtletí očekávala průměrnou úroveň 2,6 %: na této úrovni se ale jádrová inflace nacházela již v prosinci a dle dostupných údajů lze usuzovat, že v lednu tento cenový ukazatel dále zrychlil svůj růst.
Skutečnost, že růst inflace byl tažen většinou položek spotřebního koše, jistě neunikne pozornosti jestřábího křídla v bankovní radě ČNB. Navíc lze pro nejbližší měsíce předpokládat další nárůst celkové inflace: jednak zde bude doznívat efekt zdražení energií pro domácnosti a své poslední slovo zřejmě neřekl ani růst jádrové inflace.
Za celé první čtvrtletí tak lze očekávat celkovou inflaci v průměru zhruba na úrovni 2,7 %, za celý letošní rok bych v tuto chvíli odhadoval průměrnou inflaci na úrovni 2,3 %, když loni průměr činil 2,1 %.
ČNB ve své prognóze z počátku února viděla průměr pro letošní první čtvrtletí na úrovni 2,4 %, za celý rok 2019 pak pro průměrnou inflaci předpokládala úroveň 2,2 %.
Kombinace vyšší inflace a slabší koruny povede k tomu, že debata o zvýšení úrokových sazeb zůstane obrazně řečeno na stole. Myslím si, že ČNB ponechá své sazby beze změny i v březnu, vážná debata o možnosti jejich zvýšení by ale mohla být na pořadu dne na zasedání bankovní rady počátkem května.
REKLAMA
Pro leden bývají skoky v inflaci tím či oním směrem poměrně příznačné a proto si myslím, že i samotná centrální banka bude pro své úvahy o měnové politice chtít znát vývoj spotřebitelských cen i v několika dalších měsících.
Inflace za leden je ale vyšší, než se čekalo, totéž zřejmě platí i o jádrové inflaci, na což koruna reaguje posílením, neboť trh si je vědom toho, že takový vývoj spotřebitelských cen představuje vítr do plachet pro zastánce dalšího zvýšení úroků ČNB.
Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE