25. 01. 2018
Investiční scénář roku 2018. Není se čeho bát?
Akciové trhy rostou nepřetržitě už několik let, loni to bylo devátým rokem v řadě. Začátek letošního roku se nese opět v optimistickém duchu a v případě, že by pozitivní sentiment vydržel do prosince, jednalo by se o bezprecedentní desetiletou růstovou šnůru. Není se čemu divit, když světové hospodářství roste slušným tempem. Makroekonomické ukazatele jsou stále v rostoucím módu a nic nenasvědčuje tomu, že by něco mělo světové akciové trhy vytrhnout z pozitivní nálady.
Investoři jsou imunní i k mírně restriktivní monetární politice americké centrální banky. Je to dáno tím, že ostatní významné centrální banky (evropská a japonská) stále na kapitálové trhy dodávají další a další likviditu. Tyto dodatečné „evropské a japonské“ peníze více než vyváží efekt stahování peněz americkým Fedem. Proto i výhledy ekonomů na rok 2018 jsou vesměs pozitivní, respektive dokud bude bankovní sektor dodávat likviditu, tak se není čeho bát. Co když se ale na ekonomickou realitu podíváme i jiným než makroekonomickým pohledem?
Vedle likvidity je tahounem akciových trhů i spotřebitel, respektive spotřebitelské výdaje (v USA tvoří dvě třetiny HDP). Například spotřebitelské výdaje za posledních deset let v USA rostly ročním tempem 2,7 procenta, ovšem reálný příjem spotřebitelů rostl ve stejném období pouze tempem 1,9 procenta za rok. Z toho vyplývá, že spotřebitelé méně šetřili (tj. vytvářeli méně úspor). To se také projevilo tím, že míra úspor spotřebitelů v USA klesla z 3,7 procenta (konec roku 2016) na 2,9 procenta ke konci roku 2017, což je mimo jiné desetileté minimum. Pro úplnost dodejme, že míra úspor v roce 2015 činila 5,9 procenta. Nízká míra úspor historicky znamená také nižší míru růstu hospodářství v budoucnosti. Spotřebitelé si nemohou natisknout další peníze jako centrální banky či utrácet „donekonečna“ jako státy, které se více a více zadlužují.
Nízkou míru úspor by šlo vyřešit růstem reálného příjmu spotřebitelů. Podíváme-li se ale na trh práce v USA, tak tempo růstu zaměstnanosti dosáhlo vrcholu začátkem roku 2015 a od té doby tento ukazatel klesá. To znamená, že americké firmy nestojí před problémem nedostatku zaměstnanců, které by potřebovaly zaměstnat (jsou v opačné situaci než tuzemské firmy). Tudíž zde není ani tlak, aby firmy nabízely vyšší platy a tím zvýšily i reálný příjem zaměstnanců – spotřebitelů.
REKLAMA
Vrátíme-li se k nízké míře úspor, která se v letošním roce pravděpodobně nezlepší, tak i tempo utrácení spotřebitelů může začít klesat a očekávání, která mají analytici či investoři ohledně růstu hospodářství, se nemusí naplnit. Růstová šňůra akciových trhů by tak mohla být přerušena.
Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust
