Čtvrtek 23. ledna. Svátek má Zdeněk.

Inflace nad třemi procenty není pro ČNB dobrou zprávou

Růst spotřebitelských cen v české ekonomice v prosinci dále zrychlil, když meziroční inflace vzrostla z 3,1 % na 3,2 %.
Hlavním tahounem prosincového nárůstu inflace byl meziroční vývoj cen pohonných hmot.
Nárůst inflace pozorovaný v závěrečných dvou měsících loňského roku byl sice tažen faktory, jež jsou mimo kontrolu měnové politiky, inflace nad třemi procenty ale není pro ČNB dobrou zprávou.


Meziroční inflace v prosinci vzrostla z 3,1 % na 3,2 %, když trh čekal stabilitu meziročního cenového růstu na listopadové úrovni 3,1 %.
ČNB ve své prognóze, zveřejněné počátkem listopadu, čekala listopadovou i prosincovou inflaci na úrovni 2,9 %.
Inflace je tedy aktuálně 0,3 procentního bodu nad prognózou centrální banky, vyšší cenový růst jde ale zejména na vrub cen potravin a pohonných hmot, což jsou položky, jež centrální banka nemůže svou měnovou politikou příliš ovlivnit.
Jádrová inflace, jež v listopadu činila 2,5 %, se v prosinci zřejmě nijak výrazně neposunula a za celé závěrečné čtvrtletí tak byla jen mírně nad prognózou ČNB, jež činila 2,4 %.

Rok 2019 byl ve znamení vyššího než původně očekávaného růstu cen.
Inflace se po celý rok nacházela nad dvouprocentním cílem centrální banky, během jara a letních měsíců atakovala tří procenta a v závěru roku se nad tuto úroveň vyšplhala.
Vývoj cenových tlaků by hovořil pro zpřísnění měnových podmínek v české ekonomice, ČNB ale se zvýšením úroků váhá kvůli vnějším rizikům a podobně jsou na tom i další centrální banky ve středoevropském regionu.

Cenový růst můžeme vždy rozložit na vliv potravin, pohonných hmot, energií a poptávkových tlaků, a debatovat, jak může inflaci ovlivnit politika ČNB a nakolik je cenový vývoj mimo její dosah.
Výsledkem je každopádně zjištění, že inflace v české ekonomice loni překonala očekávání, a že nad dvouprocentní úrovní se nachází i jádrová inflace, jenž nejlépe reflektuje domácí cenové tlaky.
V roce 2019 činila průměrná inflace 2,8 % a letos z této úrovně inflace klesne zřejmě jen nepatrně.

Nad dvouprocentním cílem inflace setrvá i v letošním roce, růst mezd a platů ale bude o dost výraznější a cenový růst tak bude dělat vrásky nikoliv spotřebitelům, ale spíše centrálním bankéřům.
ČNB ovšem řeší dilema v podobě viditelných cenových tlaků v domácí ekonomice a vnějších rizik, jež naznačují možnost prudšího zpomalení hospodářského růstu a odeznění cenových tlaků.
ČNB vzhledem k vnějším rizikům svou měnovou politiku nechce zpřísňovat, podobně argumentují také centrální banky v Maďarsku a Polsku.

Sdílím názor, že úrokové sazby ČNB zůstanou delší dobu beze změny na své stávající úrovni, tedy repo sazba na dvou procentech.
Úroky ČNB zůstanou beze změny zřejmě po celý letošní rok.
Pokud dojde ke zklidnění nejistot souvisejících s obchodními vztahy na ose USA-Čína a s brexitem, tak příští pohyb úroků ČNB může být směrem nahoru, takový krok bych ale čekal až v roce 2021.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.