Hotovost, platební karta nebo stravenka. Jak jednotlivé možnosti placení hodnotí obchodníci?

Poplatky od nula do šesti procent

Zatímco v případě hotovosti nejsou obchodníci zatížení žádnými dodatečnými poplatky, u plateb kartou a stravenkami část obnosu musí odevzdávat třetím stranám. V případě debetních karet se v současnosti jedná o zhruba jedno procento celkové částky. Přispěla tomu zejména evropská regulace mezibankovních poplatků, která vstoupila v platnost koncem roku 2015. Před zavedením byly poplatky násobně vyšší. Ve výsledku tak velká část zejména malých prodejen karty vůbec nepřijímala, protože pro ně byly ekonomicky nevýhodné.

V případě plateb kartou se tak výše provizí postupně omezila, u stravenek však zatím žádné takové pravidlo neplatí. Podle předsedy Družstva CBA Romana Mazáka jsou provize u zahraničních stravenkových společností obrovské, pohybují se mezi pěti až šesti procenty, což je srovnatelné, jako by si banka dala za půjčku úrok 60 procent. „Absurdní situace nastává ve chvíli, kdy se člověk u pokladny rozhoduje, zda použít klasickou debetní kartu od banky nebo elektronickou stravenku. Na první pohled nevidí rozdíl, zda vezme jednu či druhou kartu, pro obchodníka to však znamená, že v jednom z případů musí odvést až o dva tisíce procent vyšší poplatek, který míří do zahraničí. Pozitivně lze v tomto směru hodnotit pouze české stravenkové společnosti, u nichž jsou provize rozumně,“ řekl Mazák.

Proplacení částky i po téměř dvou měsících

^REKLAMA

Rozdíly lze hledat i u doby, za jakou konkrétní obchodník disponuje finančním obnosem za nákup. U hotovosti s ní operuje okamžitě, v případě karet má finanční obnos k dispozici zpravidla druhý den. Mezi oběma variantami je tak podle Mazáka minimální rozdíl.

Výrazně odlišná situace však podle něj nastává u papírových stravenek. „V tomto případě lze hovořit o zadržování hotovosti u zahraničních stravenkových firem. Ty ji totiž odesílají do čtrnácti dnů od převzetí stravenek. Problém je však v tom, že zejména početné sítě prodejen odevzdávají papírové stravenky kvůli logistické náročnosti až po svozu na centrálu, tedy jednou za měsíc,“doplnil Mazák. V praxi to pak podle něj znamená, že pokud si zákazník za stravenky nakoupí začátkem měsíce, prodejna po započtení času na manipulaci a převod peněz obdrží hotovost až po zhruba šesti týdnech.

Úskalí administrativy u sítí prodejen

Z hlediska administrativy nejjednodušeji vychází platba kartou, u které vše probíhá elektronicky pouhým převodem částky na účet. Obchodník tak prakticky nemusí řešit jakékoliv přepočítávání. Tomu se sice nevyhne u plateb v hotovosti, podle Mazáka se však jedná o standardní věc, která je s profesí obchodníka spojena odnepaměti. Právě počítání hotovosti však podle obchodníků komplikují stravenky. „Pokud by fungovalo nastavení jako v jiných západních zemích, kde tento systém neexistuje, jednoduše by se na konci každého dne pouze oddělily nákupy kartou a ze zbylých by se vycházelo při počítání hotovosti. Při existenci stravenek však obchodník musí často řešit, že zákazník na část uplatnil poukázky a zbytek doplatil v hotovosti. Ve finále tak místo jedné standardní měny musí počítat dvě,“ řekl.

^REKLAMA

Kromě této komplikace se se stravenkami pojí i další administrativní úkony. V případě početné sítě prodejen je to zejména jejich přepočítávání na centrále a jejich následné odevzdání emitující firmě. „Nejen kvůli komplikovanější administrativě podporujeme plánované zavedení takzvaného stravenkového paušálu. V ideálním případě by to pro naše prodejny mělo znamenat vyšší podíl plateb hotovostí a kartou,“ uzavřel Roman Mazák.

Tisková zpráva Družstva CBA