Horoskop Erste Group Research na rok 2015: střední a východní Evropa vykazuje díky nástupu domácí poptávky odolnost, růst eurozóny bude ale dál nejistý

–     ČR: česká ekonomika poroste stejně jako v roce 2014, zvedne se i domácí poptávka; úrokové sazby zůstanou nízké a koruna se bude řídit měnovou politikou ČNB

–     Eurozóna: oživení bude i nadále křehké; ECB začne zvyšovat úrokové sazby nejdříve ve 2Q 2017

–     Rusko a Střední východ: nižší ceny ropy a sankce proti Rusku povedou k hospodářskému poklesu a zvýší tlak na domácnosti a firmy, které se potýkají s problémy

–     Brazílie a Čína: pokračující recese v Brazílii; zpomalenou čínskou ekonomiku má stimulovat 90 mld. EUR

Uprostřed geopolitické nestability se finanční trhy v regionu střední a východní Evropy (CEE) ukázaly být odolné vzhledem k tomu, že přímý vliv sankcí uvalených na Rusko je na země CEE téměř nulový. Region CEE by měl být také schopen vyrovnat se se zastavením dodávky zemního plynu přes Ukrajinu po dobu 3 až 6 měsíců. Pokles poptávky na Ukrajině a v Rusku snížil růst exportu o zhruba jeden procentní bod, neměl však viditelný vliv na dynamiku růstu regionu CEE, který se těší z počínajícího nástupu domácí poptávky. Nižší ceny ropy jsou v zásadě pozitivní, protože snižují náklady dalšího podnikání. „Pokud by nízké ceny ropy zůstaly na dnešní úrovni po delší dobu, povede to k posílení lokální kupní síly a podpoří to domácí poptávku, což kladně ovlivní globální hospodářský růst. Působí však také na zmírnění inflace, a měnová politika by tak měla zůstat podpůrná,“ uvedl Fritz Mostböck, šéf Erste Group Research.

^REKLAMA

Vzhledem k významným změnám v cenách energií a komodit je pravděpodobné, že některé z nejvlivnějších měn jako brazilský real a ruský rubl budou i nadále volatilní. Posílení amerického dolaru vůči většině měn nutí investory k přehodnocení svých investic v jiných měnách, což způsobuje vyšší volatilitu mnoha segmentů trhu. Vyšší volatilita se v poslední době projevuje i na akciových trzích. „Vzhledem k tomu, že program Fedu QE3 nyní skončil, blížíme se ke konci fáze nízké volatility na akciových trzích. Více než rozvinuté trhy budou pravděpodobně ovlivněny trhy nové, a to vzhledem k rizikovějšímu faktoru investic do nich,“ dodává Mostböck.

Střední a východní Evropa: ekonomiky zemí CEE se budou těšit oživení domácí poptávky; průměrný růst v zemích CEE bude v roce 2015 činit 2,5 %, zatímco v Rakousku a v eurozóně 1,1%; nejméně jedna centrální banka bude pokračovat ve snižování sazeb 

Motorem růstu ekonomik zemí CEE bude v roce 2015 příznivá kombinace oživení domácí poptávky a vyšších investic. Ve 3. čtvrtletí roku 2014 vzrostla v České republice, Rumunsku a Polsku spotřeba domácností o více než 2 % a investice nakonec přispěly k průměrnému růstu ve výši 1,4 procentního bodu. Růst v zemích CEE tedy není podložen výhradně exportem, což zvyšuje odolnost růstu v regionu vůči potenciálnímu poklesu vnější poptávky. Období drastické fiskální konsolidace a zbavování se zátěže již pominulo (s výjimkou Chorvatska a Srbska, v těchto dvou ekonomikách bude odložená fiskální konsolidace nadále pokračovat jen pomalu). “Celkově se očekává, že ekonomiky zemí CEE porostou v roce 2015 v průměru o 2,5 %, což je dvakrát rychlejší tempo než očekávané 1,1 % v eurozóně,“ uvádí Mostböck. Maďarská ekonomika se zpomalí, neboť letošní zvýšení veřejných výdajů se už nebude opakovat. S růstem HDP na úrovni 3,1 % bude Polsko v roce 2015 již pátý rok po sobě nejrychleji rostoucí ekonomikou regionu CEE. V České republice se v roce 2015 očekává růst ve výši 2,4 %, v Maďarsku 2,3 % a na Slovensku 2,5 %.

V České republice (po)roste podle hlavního analytika České spořitelny, Davida Navrátila, také domácí poptávka. Jinými slovy: lidé začali více utrácet, firmy více investovat a také stát se snaží investicemi podpořit ekonomiku. I v roce 2015 zůstanou úrokové sazby na nízké úrovni a českou korunu bude řídit měnová politika České národní banky. Samozřejmě, že existují rizika. „Na jedné straně tady máme Rusko-Ukrajinskou krizi a stále nemastný neslaný vývoj v Eurozóně. Na straně druhé pokles cen ropy zvyšuje kupní sílu domácností, ale podporuje i český průmysl,“ říká David Navrátil. „Nicméně pohled do posledních let, která nebyla pro českou ekonomiku příliš úspěšná, ukazuje, jak důležité je mít ve zdravém těle zdravého ducha. Protože česká ekonomika má zdravé tělo bez absencí nerovnováh či bublin. A zásadní pozitivní změnou je proto zvýšení důvěry domácností a podniků, jehož jsme svědky, protože bez něj i zdravá ekonomika nemůže prosperovat,“ doplňuje Navrátil.

^REKLAMA

Inflace v zemích CEE je podstatně nižší než inflační cíle centrálních bank. Erste Group Research očekává, že rumunská centrální banka již v lednu přistoupí ke snížení sazeb o 25 bazických bodů, zatímco centrální banky v Polsku a Maďarsku možná začnou uvažovat o snižování sazeb pouze v případě, že inflační ukazatele budou i nadále velmi nízké a nálada trhu příznivá.

Eurozóna: oživení bude i nadále křehké; ECB bude zvyšovat úrokové sazby nejdříve ve 2. čtvrtletí roku 2017 

Eurozóna byla postižena finanční krizí a následnou krizí státních dluhů, která způsobila další pokles jejích ekonomik. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou v roce 2014 znamenal pro region další ránu. Šance na růst je nadále nízká vzhledem k tomu, že dochází pouze k mírnému snižování objemu nedostatečně využívaných zdrojů (zejména na trhu práce). „Křehkost ekonomik zemí eurozóny v kombinaci s geopolitickými riziky a přetrvávající potřebou konsolidace veřejných rozpočtů nás vedou k očekávání pouze mírného oživení eurozóny,“ uzavírá Mostböck. Míra nezaměstnanosti bude proto klesat pouze pomalu a neočekávají se inflační tlaky. To umožní ECB udržet si po nějakou dobu svůj extrémně expanzivní monetární postoj. Analytici Erste Group Research očekávají, že míra nezaměstnanosti a inflace umožní první zvyšování sazeb až ve druhém čtvrtletí roku 2017.

Rusko a Střední východ: nižší ceny ropy a sankce vůči Rusku povedou k hospodářskému zpomalení a vytvoří vyšší tlak na domácnosti a firmy, které se potýkají s problémy 

^REKLAMA

Na ruský bankovní sektor je v současné době vyvíjen tlak z několika směrů. Značný pokles v cenách ropy – bude-li pokračovat – vytvoří tlak na ruský ropný průmysl a slabší firmy budou mít problémy se splácením svých dluhů. „Nižší ceny ropy a sankce proti Rusku povedou v příštím roce k hospodářskému oslabení. Zvýší se tlak na domácnosti, které budou postiženy vyšší nezaměstnaností a úbytkem kupní síly vzhledem k tomu, že inflace bude i nadále značně převyšovat růst mezd,“ předpovídá Mostböck. Je pravděpodobné, že poroste podíl nesplácených dluhů firem i domácností. Dalším potenciálním zdrojem stresu pro ruské banky je financování. Vzhledem ke konfliktu s Ukrajinou nemají ruské banky přístup k financování ze západních zemí v různých měnách, které bylo v minulosti významným zdrojem. Zároveň zdražuje financování v rublech, neboť ruská národní banka musela podstatně zvýšit úrokové sazby, aby se vyrovnala s klesajícím kurzem. „Klíčovým určujícím faktorem tohoto scénáře jsou ceny ropy. Čím déle budou trvat současné nízké ceny, tím vyšší riziko to je pro ruské banky,“ zdůrazňuje Mostböck.

Převážně poklidné protesty Arabského jara, které začalo v roce 2010 v arabském světě a na Středním východě, vedly k předání moci a zakládání demokratických politických stran, ale také k dlouhodobým ozbrojeným konfliktům, které způsobily neklid v těchto regionech i na jejich trzích. Přetrvávající konflikt v Sýrii a napjatá politická situace v dalších zemích regionu může z dnešního pohledu vyvolávat nejistotu. Síly takzvaného Islámského státu jsou stále u moci a mají pod kontrolou velkou část Sýrie a Iráku. Ohniska dalších nevyřešených konfliktů neustále podněcují střety v Gaze a v Pákistánu a představují hrozbu pro muslimský svět. Nelze přesně odhadnout, kdy dojde k nenadálým událostem, ale je snadné si představit, jak by vypadala potenciální eskalace. Takový konflikt by působil minimálně po nějakou dobu jako stresový faktor pro finanční trhy a světové ekonomiky a dlouhodobě by ovlivnil zejména ceny ropy a komodit.

Brazílie a Čína: pokračující recese v Brazílii; zpomalenou čínskou ekonomiku má nastartovat 90 mld. EUR 

Hospodářský růst v Brazílii se v podstatě zastavil. Největší ekonomika latinské Ameriky je od 2. čtvrtletí 2014 v recesi. Průmyslová produkce i maloobchodní prodej vykazují negativní trend. V důsledku toho očekávají pokles i manažeři nákupu ve výrobním průmyslu. Pokračuje i zpomalení růstu Číny. Jedním z důvodů je přetrvávající posun hospodářské produkce z výrobního sektoru do sektoru služeb. Centrální banky přijaly nejrůznější opatření s cílem zastavit toto zpomalování růstu. Ke stimulaci čínské ekonomiky by měly přispět investice v celkovém objemu přibližně 90 mld. EUR, mimo jiné do 16 vlakových nádraží a pěti letišť. Pokud by měl pokles v těchto velkých rychle se rozvíjejících zemích pokračovat, negativně to ovlivní globální trhy.