Globální daň má přinést spravedlivější mezinárodní daňový systém. Jaká jsou očekávání?

„První pilíř mezinárodní daňové reformy zajistí spravedlivější rozdělení zisků a daňových práv mezi země s ohledem na největší nadnárodní společnosti, včetně digitálních společností. Mělo by dojít k alokaci některých daňových povinností nadnárodních společností z jejich domovských zemí na trhy, kde aktivně vyvíjí své obchodní aktivity a generují zisky, bez ohledu na to, zda se tam firmy fyzicky nacházejí,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group a dodává, že o druhém pilíři se více mluví, jde totiž o zavedení tak zvané globální daně. Globální daň spočívá v tom, že zisky nadnárodních podniků budou od roku 2023 podléhat minimálně 15% sazbě globální daně z příjmů.

Podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) by měly státy díky uzavřené dohodě získat dohromady daňové příjmy v hodnotě přibližně 150 miliard dolarů ročně. „Dohoda se vyjednávala téměř čtyři roky. Poslední státy, které s dohodou souhlasily byly Irsko, Maďarsko a Estonsko. Ze 140 zemí, které byly do vyjednávání aktivně zapojeny k dohodě nepřistoupila Keňa, Nigérie, Pákistán a Srí Lanka,“ upřesňuje Michal Jelínek z V4 Group.

„Očekávání, která plynou z této dohody jsou vysoká. Měla by přinést spravedlivější mezinárodní daňový systém, který bude reagovat na neustále se vyvíjející digitální a globální trendy, měla by zabránit přesouvání zisků do daňových rájů vstříc nižšímu či nulovému zdanění a celkově podpořit spravedlivou alokaci daňových výnosů. Daňový systém je nutné udržovat dostatečně pružný, aby byl schopný reagovat na změny a vývoj ekonomiky a technologií obecně. Toto lze vnímat jako krok kupředu,“ shrnuje Markéta Szotkowská, daňová specialistka V4 Group. Objevují se však skeptické ohlasy, které pochybují o naplnění vize globální daně již v roce 2023.