Finanční správa v termínu vybrala přes 2 miliony daňových přiznání. Opozdilcům hrozí po 8. dubnu pokuty

Termínem pro podání daňového přiznání a doplacení daně z příjmů byl v letošním roce 1. duben. „Z celkového počtu 2,04 milionu daňových přiznání jich bylo vybráno 1,76 milionu od fyzických a 274 tisíc od právnických osob. V poslední den podávání, tedy 1. dubna, přijala Finanční správa 160 tisíc přiznání,“ komentoval stav k prvnímu dubnu Petr Habáň, mluvčí Generálního finančního ředitelství.

Ti poplatníci, kteří využívají služeb daňového poradce, mají čas na podání daňového přiznání až do 1. července. V takovém případě však bylo nutné doručit správci daně plnou moc nejpozději právě do 1. dubna. Finanční správa přitom očekává, že do tohoto termínu obdrží dalších téměř 600 tisíc daňových přiznání.

Podávat daňové přiznání mohli lidé fyzicky na příslušných finančních úřadech, pracovníkům Finanční správy vyjíždějícím do obcí, poštou nebo elektronicky. Počet těch, kteří elektronickou formu využívají, se přitom v posledních letech zvyšuje. V roce 2019 ji v řádném termínu využilo 16 procent fyzických osob a téměř 89 procent právnických osob.

Vyplnit daňové přiznání lze i prostřednictvím aplikací třetích stran. „V letošním roce možnost vygenerovat si daňové přiznání přímo v naší aplikaci a následně je nahrát na portál Finanční správy využily jednotky tisíců klientů. Ve srovnání s rokem 2018 se pak jedná o nárůst o 20 procent,“ dodává Miroslav Říha, ředitel vývoje fakturačního systému iDoklad. Aplikace uživatelům navíc umožňuje vygenerovat si podklady pro daňové přiznání jak v případě uplatňování paušálu, tak i skutečných nákladů. Systém přehledně ukáže, která z variant je pro podnikatele výhodnější.

^REKLAMA

Do 8. dubna ještě bez pokut

I v případě, že poplatníci nestihli daňové přiznání odevzdat v řádném termínu, nemuseli si hned zoufat. „Daňový řád toleruje zpoždění s podáním přiznání do pěti pracovních dnů po stanovené lhůtě, tedy do 8. dubna 2019,“ uvedla generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová. Od 9. dubna však již vzniká povinnost uhradit pokutu z prodlení.

Její výši finanční úřad vyměří v poměru ke stanovené dani, a to 0,05 procenta za každý den prodlení. U těch poplatníků, kteří měli daňovou ztrátu, dělá pokuta 0,01 procenta daňové ztráty. A pokud měli příjmy ze zaměstnání, kde zaměstnavatel sráží zálohy na daň, a tento základ daně dosahuje alespoň poloviny celkového základu daně, klesne pokuta na desetinu.

„Pokuta však nemůže být vyšší než pět procent z vyměřené daně a zároveň nesmí přesáhnout tři sta tisíc korun. V případě, že nedosáhne 200 korun, pokutu poplatník nedostane. Ten, kdo přiznání nepodá ani po výzvě finančního úřadu, pak už musí počítat s tím, že mu úřad uloží pokutu ve výši 5 procent vyměřené daně. Minimálně však 500 korun a nejvýše opět 300 tisíc korun,“ popisuje Miroslav Říha.

^REKLAMA

Za opožděnou platbu daně úroky z prodlení

S termínem odevzdání daňového přiznání se pojí i nepopulární platba doplatku daně z příjmů. I v tomto případě byl letošním termínem 1. duben. Pokud někdo doplatek nezaplatil, měl šanci tak učinit ještě další čtyři pracovní dny po tomto termínu. Od toho pátého, tedy pondělí 8. dubna, již musí počítat s úrokem z prodlení. „Jeho výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou plus 14 procent. Aktuálně se tedy jedná o 15,75 procenta,“ konstatuje Miroslav Říha s tím, že úrok úřad nepředepíše, pokud je menší než 200 korun.

S penále je nakonec potřeba počítat také tehdy, kdy si poplatník v daňovém přiznání vypočítal nižší doplatek na dani z příjmu, než měl skutečně doplatit. Pokud finanční úřad takovou chybu zjistí, daň mu takzvaně doměří. K tomu je třeba počítat s penále ve výši 20 procent rozdílu mezi přiznanou a skutečnou daní a též úrokem z prodlení za každý den opoždění.