EKONOMICKÁ PROGNÓZA KOMERČNÍ BANKY 2018: BOHATŠÍ ČESKO, SILNĚJŠÍ KORUNA

Růst české ekonomiky činil vloni podle aktualizovaného odhadu Komerční banky 4,6 %. „To znamená dosažení druhého nejlepšího výsledku za poslední dekádu,“ upozorňuje Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Za tímto úspěchem stála opravdu jedinečná konstelace, kdy k růstu přispívaly všechny složky poptávky. Příjemně překvapil zejména závěr loňského roku, což je dobrý základ i pro letošní rok. „Zrevidovali jsme tak letošní výhled směrem k lepšímu, když očekáváme růst ekonomiky o 3,8 %. Náš odhad patří k těm nejoptimističtějším na trhu,“ dodává Vejmělek.

Růstu české ekonomiky letos bude dominovat spotřeba domácností a vysoká investiční aktivita veřejného sektoru. Hlavním hybatelem letošního makroekonomického dění v Česku budou podle Viktora Zeisela, ekonoma Komerční banky, napětí na trhu práce. Historicky nejnižší míra nezaměstnanosti totiž vytváří silné tlaky na růst mezd. Spolu s posilující korunou představují nejvýznamnější rizika pro cenovou konkurenceschopnost tuzemských výrobců. „Jedinou cestou, jak čelit nedostatku pracovní síly a jejímu zdražování, je investovat do produktivity,“ tvrdí Zeisel. „A české firmy to pochopily, jejich investiční apetit byl v průběhu loňského roku opravdu silný,“ dodává.

Zatímco investice veřejného sektoru zaostávaly v posledních dvou letech nejenom za našimi očekáváními, ale i za schváleným rozpočtem, letos se podle nás situace změní. „Stát musí letos vyčerpat část peněz z fondů EU, jinak o ně přijde. Zároveň může vláda využít stomiliardových nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, pokud se konečně rozjedou investiční projekty. Oboje může být silným motorem letošní investiční aktivity ve veřejném sektoru,“ tvrdí Marek Dřímal, stratég Komerční banky a dodává: „Nutnost profinancovat investice nejprve z národních zdrojů a čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů ale může vést k tomu, že poprvé od roku 2011 může být výsledek rozpočtu horší, než jak byl schválen.“

S letošním inflačním vývojem mohu být centrální bankéři spokojeni. Zatímco loňská inflace činila v průměru 2,5 %, pro letošní rok jsme výhled revidovali mírně dolů na průměrných 2,1 %. Inflace se tak během roku postupně bude vracet ze shora k dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Jeho dosažení bude ve světle silné domácí poptávky výsledkem i utahujících se měnových podmínek. Úrokové sazby začala ČNB zvyšovat jako první centrální banka v Evropě v polovině loňského roku. „Letos předpokládáme, že ČNB bude zvyšovat sazby na každém svém hlavním zasedání,“ tvrdí Viktor Zeisel. Nová prognóza z dílny ČNB na to ale podle něj ukazovat nebude. „Od zasedání ČNB 1. února očekávám zvýšení sazeb, ale celkové vyznění jednání bude holubičí,“ dodává Zeisel.

Kombinace robustního hospodářského růstu, zpřísňování měnové politiky a vyšší emise státních dluhopisů povede k vzestupu jejich výnosů. „Období, kdy si stát půjčoval za záporné úroky, je jednoznačně za námi. Výnos desetiletého státního dluhopisu se podle nás letos přehoupne přes 2 %,“ upřesňuje Marek Dřímal.

Pokračující rychlý růst ekonomiky a dále se zvyšující úrokové sazby budou hlavním motorem posilující české koruny. ČNB se vrátí k praxi publikování své prognózy kurzového vývoje. „Očekáváme, že ČNB ukáže ve své prognóze na posilující měnu. My sami ještě pro letošek předpokládáme, že koruna posílí pod hladinu 25 CZK/EUR, respektive 20 CZK/USD,“ uvádí Jan Vejmělek.

Příznivě se vyvíjí vnější prostředí. Centrální banky ve Spojených státech i eurozóně budou pokračovat v návratu k normálnímu fungování. Podle Jany Steckerové, ekonomky Komerční banky, již letos ECB opustí program kvantitativního uvolňování. „To by mělo umožnit euru vůči dolaru udržet své nedávné zisky a ještě během letošního roku posílit až k 1,27 USD/EUR,“ předvídá Jana Steckerová.                                                                                           

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Poznámka: (*) zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky