Sobota 21. září. Svátek má Matouš.

Ekonomická olympiáda: Mladí znají výši kurzu a inflace, méně již ovládají teorii a úrokové

Investice 22.05.2019 | 12:42 0 Komentářů

Studenti středních škol se většinou orientují v aktuálním ekonomickém dění a mnozí znají výši kurzu koruny vůči cizím měnám či míru inflace. Naopak v základní ekonomické teorii mají největší mezery a pokulhávají i v úrokových počtech a dalších otázkách z finanční gramotnosti. Takové jsou hlavní závěry z analýzy výsledků školních a krajských kol III. ročníku Ekonomické olympiády, která je největší celostátní soutěží ve znalostech o ekonomii a financích pro středoškoláky v Česku. Soutěž pořádá a odborně garantuje nezisková organizace Institut ekonomického vzdělávání z.ú. (INEV).

Průměrná úspěšnost studentů v odpovědích na testovací otázky v šesti tematických kategoriích byla stejně jako v minulém ročníku 43 % i přesto, že dramaticky, o celou polovinu, narostl počet účastníků. Celkově se letos soutěže zúčastnilo rekordních 15 000 studentů ze čtvrtiny středních škol z celé ČR. To byl více než trojnásobek počtu účastníků premiérového ročníku před dvěma lety.

„Stejně jako v minulých letech se studenti nejlépe orientovali v otázkách směřujících na aktuální ekonomické dění, největší mezery měli naopak v základní ekonomické teorii,“ komentoval výsledky III. ročníku Ekonomické olympiády autor testů a předseda správní rady INEV Pavel Potužák.

„Dvě třetiny studentů například správně zodpověděly otázku na aktuální míru inflace. Hůře si však studenti vedli při otázkách zaměřených na výši českého HDP, velikost státního rozpočtu či vládního dluhu. Je zajímavé, že přes 70 procent studentů bylo schopno správně spočítat příklady na jednoduché úročení. Pokud se však jednalo o úročení složené, úspěšnost klesla k 30 procentům,“ dodal Pavel Potužák.

Ekonomická olympiáda, jako vlajkový projekt INEV, přispívá k rozvíjení znalostí studentů a k jejich lepší orientaci v základních ekonomických a finančních otázkách. Mimo to poskytuje cenný obraz o úrovni ekonomické a finanční gramotnosti středoškoláků napříč celou republikou.

Otázky zkoumající finanční gramotnost studentů, která je nepostradatelná pro praktický život, letos nově tvořily plnou jednu pětinu soutěžního testu. Na tyto otázky přišlo celkově 49 % správných odpovědí, což dává do budoucna velký prostor pro zlepšení. Například jen 22 % studentů umí správně spočítat reálnou úrokovou míru, tj. výši úrokové míry po odečtení míry inflace.

„Základní znalosti z oblasti ekonomie a finanční gramotnosti pomohou studentům lépe se orientovat v dnešním světě, sníží pravděpodobnost jejich pádu do dluhových pastí a částečně obrní daného člověka před propagandou a ekonomickými bludy, které se bohužel ve veřejném prostoru objevují,“ uvedl Pavel Potužák.

Celorepublikové finále Ekonomické olympiády 23. května v ČNB v Praze

Soutěž vyvrcholí celorepublikovým finále, v němž se ve čtvrtek 23. května v reprezentačních prostorách ČNB v Praze utká 50 středoškolských studentů ze všech 14 krajů České republiky o prestižní místo vítěze III. ročníku Ekonomické olympiády.

„Velkým povzbuzením jsou pro nás špičkové výsledky studentů, kteří se probojovali až na vrchol Ekonomické olympiády. Někteří jsou ve finále opakovaně, a to přes sílící konkurenci a obtížnější testovací otázky. Naopak průměrné výsledky nás netěší a jen podtrhují potřebu systematicky pokračovat ve zkvalitňování ekonomického vzdělávání na středních školách,“ uvedla zakladatelka Ekonomické olympiády a ředitelka INEV Martina Bacíková.

V předchozích krajských kolech nejlépe dopadli studenti gymnázií (49 % úspěšnost v odpovědích na soutěžní otázky) a poté obchodních akademií (39 %), ti z ostatních škol (především středních odborných škol) měli v průměru 37 % správných odpovědí. Velký rozdíl v úspěšnosti byl i mezi jednotlivými kraji. V celorepublikovém srovnání ve školních kolech dominoval Jihomoravský kraj a Praha. Podle zpětné vazby učitelů se ukazuje, že na vysokých příčkách se v soutěži umisťují studenti ze středních škol, kde se výuce základů ekonomie věnuje patřičný prostor.

Soutěž o cenu České národní banky a osobní záštita viceguvernéra ČNB

Součástí Ekonomické olympiády je soutěž o „Cenu České národní banky“. Zatímco v minulých dvou ročnících dostalo 10 finalistů za úkol v den finále napsat esej na dané téma, letos dostali možnost soutěžit ti, kteří získali nejvyšší počet bodů v krajských kolech. Během šesti jarních týdnů se tito studenti mohli zapojit do klání o Cenu ČNB tím, že natočili tříminutové video na téma: Proč vznikají největší rizika pro finanční stabilitu v ekonomicky nejlepších časech? Vítěz vzejde ze sloučení hlasů veřejnosti a odborné poroty ČNB. V den finále jej osobně vyhlásí viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký, který nad projektem Ekonomické olympiády převzal osobní záštitu.

„S potěšením sleduji, jak se projekt Ekonomické olympiády setkává rok od roku s větším zájmem studentů. Ekonomická olympiáda totiž nejen motivuje mladé lidi, aby se rozhodli pro studium ekonomie, ale také pomáhá šířit povědomí o fungování ekonomiky a finančního trhu. V České národní bance se ekonomickému a finančnímu vzdělávání věnujeme dlouhodobě, protože jsme přesvědčeni, že ekonomické a finanční vzdělávání zejména mladých lidí je efektivnějším nástrojem ochrany spotřebitele na finančním trhu než regulace,“ uvedl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a nabídl analogii s dopravou: „Regulaci bych přirovnal k bezpečnostnímu pásu nebo k omezení rychlosti na různých komunikacích. Klíčová je ale schopnost řidičů „číst“ dopravní situace a předvídat.“ 

Srovnání se Slovenskem: Čeští studenti zaostávají v teorii, dějinách i financích

Celkově středoškolští studenti z ČR mírně zaostali za slovenskými vrstevníky (úspěšnost na Slovensku byla 45 %). Tento rozdíl může do určité míry odrážet i to, že na Slovensku, kde se Ekonomická olympiáda letos uskutečnila podruhé, se do soutěže zapojilo daleko méně studentů (celkově jen třetina proti ČR, což reflektuje i to, že slovenská populace je cca poloviční oproti ČR).

Slováci lépe zodpovídali dotazy zaměřené na metodologii a dějiny ekonomického myšlení, mikroekonomii či finanční gramotnost. V sekci makroekonomie dosáhli de facto totožného výsledku jako studenti z ČR. Naopak čeští studenti úspěšněji zodpovídali dotazy zaměřené na aktuality, hospodářskou politiku a Evropskou unii či mezinárodní ekonomii.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.