ECB dělá pro podporu evropského růstu, co může. Nyní je řada na vládách.

Nechceme deflaci, chceme inflaci, to je v kostce, oč běží, pokud se bavíme o měnové politice centrálních bank. „V deflaci peníze drží svoji hodnotu a není potřeba, aby pracovaly, mohou klidně ležet zavřené v trezoru. Pokud peníze nepracují, znamená to, že nejsou investovány, neslouží hospodářství. Krevní oběh ekonomiky se zastavuje,“ vysvětluje rizika poklesu cenové hladiny Aleš Prandstetter, investiční stratég společnosti ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost.

ECB ve snaze o odvrácení hrozby deflace snížila úroky na rekordních 0,05 % a navíc hodlá začít nakupovat zajištěné cenné papíry od komerčních bank. „To jsou nejúčinnější opatření, ke kterým centrální banka může přistoupit. Jejich efektivita roste s objemem peněz, které banka do ekonomiky napumpuje, důležitá je i volba aktiv, která se trochu liší od těch nakupovaných centrálními bankéři v USA,“ říká Aleš Prandstetter.

Bok po boku s ECB by ale s neradostnou ekonomickou situací měly bojovat i státy osmadvacítky, a to prostřednictvím strukturálních reforem a rozpočtových škrtů. O tom, že se to vyplatí, svědčí vývoj ve Velké Británii. Ta už zhruba před třemi lety začala zavádět jednak úsporné programy, jednak projekty na podporu ekonomiky, například v oblasti státní pomoci perspektivním podnikům, investic do výstavby silnic či snižování nezaměstnanosti mladých lidí. Výsledkem je přece jen lepší zotavení tamní ekonomiky než ve zbytku Evropy.

A jak se mají v současné situaci zachovat investoři? „V důsledku dalšího snížení úrokových sazeb hotovost v euru nebo koruně téměř nic nevynáší. Investorům doporučujeme tam, kde to zapadá do jejich rizikového profilu, aby hotovostní prostředky investovali buď do výnosnějších aktiv, především akcií, nebo případně do měn s vyšším úrokem nebo do měn, u nichž čekáme posílení vůči koruně. To je v prvé řadě americký dolar. Americké akcie v dolarech by tudíž měly být vhodnou volbou,“ radí Aleš Prandstetter.