Pátek 22. října. Svátek má Sabina.

Do aukce míří zlato z největšího zlatého pokladu nalezeného v Evropě. Odhadovaná hodnota pokladu je 500 mil. CZK

Investice 11.10.2021 | 12:24 0 Komentářů

Zájemci o numismatiku budou mít v pátek, 15. října možnost zúčastnit se dlouho očekávané akce, jejímž lákadlem bude zlato z keltského pokladu z Podmokel. Jde o největší zlatý poklad, který se kdy v Evropě našel. Byl objeven přesně před 250 lety, vážil 50 kg a obsahoval 7 – 10 tisíc mincí. Hitem dražby bude dukát křivoklátského knížete Karla Egona Fürstenberka, ražen v roce 1772 v Praze, jehož vyvolávací cena činí 250.000 CZK. Aukce, jejíž hodnota se odhaduje na 65 milionů korun, proběhne jako sálová, prostřednictvím internetu a po telefonu a bude obsahovat 576 položek. Kromě mincí budou v nabídce i medaile, vyznamenání a bankovky. Akci pořádá největší aukční dům s numismatikou Macho & Chlapovič.

Největší a nejslavnější poklad zlatých keltských mincí byl nalezen u obce Podmokly. „První mince zde byly objevené v roce 1771. Nálezcem měl být údajně nádeník Janota, který našel v údolí zlatá lesklá kolečka a vzal je dětem domů na hraní v domnění, že jde o mosazné knoflíky. Když židovský podomní obchodník zjistil, že se jedná o zlato, zpráva se rozšířila a vesničané začali cíleně prohledávat místo nálezu. O nálezu se ale dozvěděli na správě panství, a majitel Karel Egon z Fürstenberku chtěl zlatý poklad pro sebe. Najal si dráby a oni z místních mince doslova vytloukli,“ připomíná historii zlatých mincí Jiří Militký z numismatického oddělení Národního muzea v Praze. To, že se jednalo o mince keltské, v té době nebylo podstatné a ani to nikdo netušil, důležité bylo, že se jednalo o mince z ryzího zlata.

Způsoby, jakými byly mince vymáhány od nálezců, byly často velmi kruté, ovšem bylo dosaženo toho, že na křivoklátském panství v rukou Karla Egona z Fürstenberku byla shromážděna část pokladu. Karel Egon, velmi vzdělaný, podporoval vědu a umění a dodnes je zachována jeho knihovna, která obsahuje víc než 20 tisíc svazků. Objev vnímal on i aristokratické kruhy jako šťastné znamení. Získané mince byly na Křivoklátu uloženy, roztříděny a spočítány. Karel Egon na mince nazíral jako na zlato, čímž celý poklad stihla rychlá zkáza. Mince byly prodány pražské mincovně a kov byl využit na ražbu dukátů s rokem 1771 panovnice Marie Terezie.

Poklad měl prý vážit až 50 kg a počet roztavených mincí byl tedy 710 tisíc. Malá část mincí se fyzicky dochovala, přičemž se jedná o několik desítek kusů rozptýlených do několika evropských sbírek. Největší sbírka podmokelských ražeb je v Mincovním kabinetu ve Vídni a pražském Národním muzeu. „Příběh podmokelského pokladu je smutný, ale zároveň strhující svojí dynamikou i výjimečným obsahem. Jedná se o jednu z velmi významných kapitol počátku středoevropské numismatiky a archeologie,“ dodává Jiří Militký.

„V aukci budeme nabízet dukát Karla Egona z Fürstenberku jako položku číslo 269, který je velice vzácný a je ražen právě z roztaveného keltského pokladu,“ říká Elizej Macho z aukčního domu Macho & Chlapovič. Odhadujeme, že jeho cena by mohla vystoupat až na 600.000 CZK. V dražbě, která proběhne 15. října v Praze, budou i mince související – dukát Josefa II., syna Marie Terezie, z pražské mincovny, ražený v roce 1771, jenž mohl být také ražen z podmokelského zlata, a taktéž keltský mušlovitý statér stejného typu, jaké byly součástí pokladu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.