Daň z finančních transakcí – ve znamení negativních zpráv

Od 1. ledna 2013 je totiž účinný americký zákon FATCA (Foreign Account Tax Compliance Act). Na základě tohoto zákona budou finanční instituce z celého světa povinně reportovat informace o amerických osobách daňovému úřadu v USA (IRS). V případě, že finanční instituce nebude spolupracovat, na příjmy z U.S. zdrojů bude uplatněna 30%-ní srážková daň. Česká republika zamýšlí uzavřít bilaterální dohodu s U.S. o  spolupráci v oblasti FATCA. Pro účely dohody je nezbytné upravit legislativní rámec v České republice.

Jana Antošová, Senior Manager ze společnosti Deloitte Advisory s.r.o. k tomu dodává:„Vzhledem k tomu, že jednání s U.S. o uzavření vzájemné dohody o zlepšení dodržování daňových předpisů v mezinárodním měřítku a provádění FATCA jsou teprve v počátku, není pozice českých finančních institucí včetně fondů zcela jasná. Jednání probíhají, avšak dochází již k posunu původního časového harmonogramu a prodlužuje se tak nejistota českých subjektů“.

Další neméně negativně laděná diskuse se věnovala Evropskou komisí navrhované dani z finančních transakcí (tzv. FTT). Navzdory skutečnosti, že Česká republika patří v této otázce mezi státy, které se nepřipojily k posílené spolupráci (jsou mezi nimi např. Velká Británie, Lucembursko, Švédsko), tato daň na ni nepřímo dopadne.

České finanční instituce by totiž podle návrhu směrnice měly odvádět daň ve státě, který se do procedury posílené spolupráce zapojil, a to v případě, že jejich protistrana je usazená v tomto státě. „Daň by se rovněž měla odvádět, je-li předmětem transakce finanční instrument emitovaný v jednom ze zúčastněných států bez ohledu na to, kdo s ním obchoduje,“ upozorňuje Ladislav Malůšek, Senior Manager z oddělení Daňového poradenství společnosti KPMG Česká republika. Dani by tudíž například podléhal prodej akcií emitovaných německou společností, který uskutečnily dvě české banky.

Navržená daň není žádnou novinkou. Jistou její formu si již vyzkoušelo Švédsko (o výsledku nelze pochybovat vzhledem k jejich členství ve skupině států, které tuto daň striktně odmítají), ale například také Francie, která se i přes její omezený rozsah potýká s negativním dopadem na domácí finanční trh. Jediným efektem této daně tak pravděpodobně bude snížení přidané hodnoty pro investory, případně přesun transakcí mimo EU a mimo finanční nástroje emitované v EU. Jana Michalíková, výkonná ředitelka AKAT k tématu dodává: „Z tohoto pohledu se snaha Evropských dohledových orgánů o regulaci kapitálových trhů jeví jako úsměvná, když zvážíme vynucený přesun velké části finančních transakcí mimo EU.“

^REKLAMA

Možná negativnější dopad, než snížení výnosů pro investory, bude mít zavedení takovéto daně na Slovensku pro psychiku investorů. V době, kdy se velká část investorů jenom pomalu navrací k investicím, slovenská vláda zavádí daň, která je od důvodů investovat opět odrazuje.

„Zavedenie dane z finančných transakcií prichádza v čase, keď sa na Slovensku snažime realizovať opatrenia smerujúce k oživeniu kapitálového trhu. Navrhované zdaňovanie finančných transakcií  významným  spôsobom sťaží túto našu snahu, pretože bude pôsobiť demotivačne na aktivity tak investorov ako aj ostatních účastníkov kapitálového trhu. Negatívny dopad sa prejaví naprieč celým finančným trhom a bude umocnený v prípade, ak daň z finančných transakcií nebude zavedená v rovnakom čase vo všetkých členských štátoch EÚ. Finančné inštitúcie rovnako ako investori pôsobiaci na Slovensku budú zvažovať svoju angažovanosť na slovenskom kapitálovom trhu a v prípade vhodnejších podmienok na okolitých trhoch presunú svoje aktivity na tieto trhy.“ DodáváMária Hurajová, generální ředitelka Burzy cenných papírů Bratislava.

I když by se na první pohled mohlo jevit, že Praha, zejména pražská burza, by mohla získat zavedením této téměř celoevropské daně konkurenční výhodu, musíme brát v úvahu i další faktory.

Petr Koblic, Generální ředitel Burzy cenných papírů Praha, tuto situaci komentuje takto: „Katastrofální pokles objemů na evropských burzách je důsledkem nepromyšlené a populistické politiky EU. FTT je dalším z těchto nápadů. Pokud se vůbec v tomto marasmu dají najít některé positivní aspekty, je to fakt, že se Vláda ČR rozhodla na základě ekonomických analýz nepřistoupit k posílené spolupráci států, které chtějí tuto daň uvalit. Vzhledem k velikosti českého trhu však není jasné, jestli neúčast v FTT zapůsobí pozitivně na rozvoj kapitálového trhu v České Republice.“ 

^REKLAMA

Nicméně, i v otázce FTT lze najít jeden pozitivní aspekt – na základě ekonomických analýz se Vláda ČR rozhodla nezapojit do posílené spolupráce států, jež chtějí tuto daň uvalit, což pozitivně ovlivní rozvoj kapitálového trhu v České republice.