Pondělí 10. prosince. Svátek má Julie.

Dalším zvýšením minimální mzdy jste opět vyhověli odborářům, napsal dnes prezident Hospodářské komory předsedovi vlády. Žádá o vstřícný krok i vůči podnikatelům

Investice 19.11.2018 | 17:15 0 Komentářů

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý v souvislosti s dalším zvýšením minimální mzdy za nekvalifikovanou práci a zaručených mezd dnes vyzval oficiálním dopisem předsedu vlády Andreje Babiše, aby vláda ve své politice přiměřeně vyhověla také oprávněným požadavkům zaměstnavatelů. Vláda o nařízení, kterým by se minimální mzda zvýšila od ledna 2019 o dalších 1.150 korun měsíčně, bude jednat zítra ráno.

„Po zrušení karenční lhůty je to v krátkém sledu další krok, který zatíží podnikatele vyššími náklady. V tomto kontextu sledujeme se vzrůstajícím znepokojením návrhy vlády či některých poslaneckých klubů na změny zákoníku práce, například návrh na zavedení povinného pátého týdne dovolené. Nemohu než konstatovat, že jde vesměs o opatření vstřícná k požadavkům odborů, a proto Vás vyzývám, aby vláda ve své politice přiměřeně vyhověla také oprávněným požadavkům zaměstnavatelů,“ uvedl Dlouhý v dopise adresovaném premiérovi.

Prezident Hospodářské komory, která zastřešuje 15 tisíc živnostníků, malých a středních podniků, strategicky důležité velké podniky napříč obory a regiony po celé České republice i 114 asociací, svazů, klastrů či řemeslných cechů, konkrétně vyzval k tomu, aby vláda vyhověla pěti bodům, které mají za cíl mj. ulevit zaměstnavatelům od vysoké odvodové zátěže, nezatěžovat je dalšími náklady či zmírnit dopady akutního nedostatku zaměstnanců, tedy aby:

  1. se vláda zavázala, že do konce svého mandátu nepodpoří přímou ani nepřímou změnu žádného ustanovení zákoníku práce, pokud s takovouto změnou nevysloví souhlas zaměstnavatelé;
  2. vláda stanovila jako krátkodobé řešení kritického nedostatku zaměstnanců pro rok 2019 souhrnnou roční kvótu pro zaměstnávání zahraničních pracovníků ze třetích zemí prostřednictvím zvláštních, vládou organizovaných programů v počtu 50 tisíc osob;
  3. vláda ještě v průběhu roku 2019 prosadila snížení sazby pojistného na sociální zabezpečení, placeného zaměstnavateli alespoň o 0,5 procentního bodu, čímž by došlo ke snížení neúměrně vysokého odvodového zatížení zaměstnavatelů;
  4. vláda podpořila zrušení minimálního vyměřovacího základu pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění u zaměstnanců, a vyměřovacím základem tak byla faktická mzda, čímž by se odstranilo existující znevýhodnění zkrácených úvazků;
  5. vláda urychlila náběh plnohodnotného fungování e-neschopenky co nejdříve po 1. červenci 2019.

Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje, že zatímco některých firem se zvyšování minimální mzdy vůbec nedotkne, protože osoby s nejnižšími příjmy nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců pobírajících minimální mzdu. Skokové zvyšování minimální mzdy tak poškozuje hlavně zaměstnavatele s vysokým podílem mezd na celkových nákladech a malé a střední podniky působící na venkově. Příkladem jsou úklidové firmy, odvětví ubytovacích služeb, stravování a pohostinství.

Jedním z problémů je, že kvůli minimální mzdě, která za minulé vlády a vlády Andreje Babiše v součtu vzroste k 1. lednu 2019 už o 57 %, zaměstnavatelé musí vhodně odstupňovat odměňování i kvalifikovaných zaměstnanců, musí tak činit ale nehledě na to, o kolik a zda vůbec vzrostla produktivita.

Hospodářská komora v této souvislosti také několikrát připomněla, že kdyby odborům skutečně šlo o výši výdělků za nekvalifikovanou práci, společně s Hospodářskou komorou by naopak prosazovaly snížení celkového zatížení práce (odvody a daně). Z každého zvýšení minimální mzdy profituje právě státní kasa, mzdové náklady zaměstnavatele vzrostou o 1.500 Kč na 17.900 Kč za měsíc. Na odvodech a daních zaměstnanci pobírající minimální mzdu spolu se svými zaměstnavateli odvedou v roce 2019 o 1,26 mld. korun více než letos, přičemž jde o sumu jen za 150 tisíc zaměstnanců, kt. dle MPSV pobírají min. mzdu. Suma je tak kvůli mzdovému vzlínání ale mnohem vyšší.

Zvyšování minimální mzdy paradoxně škodí i zaměstnancům, kteří ji pobírají. Prokázala to i studie VŠE z roku 2015 sledující vliv minimální mzdy na zaměstnanost v ČR v letech 1996–2015. Zaměstnavatelé kvůli zvyšování minimální mzdy nejprve zkracují zaměstnancům úvazky (snižuje se počet odpracovaných hodin), poté jsou tito zaměstnanci propouštěni.

Rovněž pokud má minimální mzda chránit před chudobou, jak argumentují odbory, pak Hospodářská komora ČR nerozumí tomu, proč zde máme tak štědrý sociální systém, který naopak lidi motivuje k tomu, aby nepracovali.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.