ČR nestihla schválit legislativu k whistleblowingu. Koho se to dotkne?

I přesto, že se český zákon nestihnul, povinnost zavést oznamovací systém bude platit pro státní správu. „Jak dovodil Soudní dvůr EU, pokud není směrnice transponována v příslušné lhůtě, může mít za určitých podmínek přímý účinek. Ten ale platí pouze vertikálně – jednotlivci a společnosti se mohou domáhat svých práv na základě netransponované směrnice přímo na státu, ale stát jim nemůže ukládat povinnosti,“ vysvětluje Linda Kolaříková z advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL. To znamená, že se na stát mohou obracet také zaměstnanci soukromých firem.

Po uplynutí lhůty pro přijetí českého zákona se může jednotlivec vůči státu přímo dovolat aplikace konkrétních pravidel ze směrnice, a to stejně jako by se jednalo o běžný národní právní předpis. Jde například o ochranu oznamující osoby, zavedení interních kanálů pro oznamování či zákaz přijímání odvetných opatření. Zaměstnavatelé budou přitom povinni plnit korespondující povinnosti, které ze směrnice vyplývají.

Podpora bezpečného firemního prostředí

Firmy, kterých se ochrana oznamovatelů týká, se žádných pokut v této situaci obávat nemusí. Právní experti se ale shodují na tom, že jde ale jen o otázku času a úprava oznámení v rámci společností může společnostem přinést i zajímavé interní benefity. Podobně to vnímá řada firem, která ochranu oznamovatelů do svého fungování již zahrnula. „Whisteblowing umožňujeme formou schránky pro anonymní podání na pracovišti. S účinností nového zákona připravujeme přijímání podnětů i dalšími kanály. Soulad s novým zákonem budeme řešit formou externě dodávané služby přijetí a šetření podnětů. Vnímáme to jako správnou cestu, jak podpořit bezpečné firemní prostředí a otevřenou komunikaci,“ popisuje například Petr Herzmann, ředitel společnosti Fidoo, která firmám pomáhá s automatizací zaměstnaneckých výdajů.

^REKLAMA

Firmy nad 25 nebo 50 zaměstnanců?

V případě neúnosného protahování přijetí transpozičního zákona by mohla být zřetelným „trestem“ ze strany EU buď pokuta nebo pravidelné penále, ukládané až do okamžiku přijetí českého zákona. Vzhledem ke komplikovanosti takového procesu je ale nepravděpodobné, že by problém zašel tak daleko. Otázkou zůstává, v jaké podobě bude zákon projednáván novou Poslaneckou sněmovnou a následně schválen. „V návrhu projednávaném v minulosti se například postupně měnil limit pro určení povinné osoby podléhající zákonu z 50 zaměstnanců (vyžadovaných směrnicí) na 25 zaměstnanců a zase zpět. Existují i další oblasti, ve kterých může být národní úprava přísnější, než vyžaduje samotná směrnice,“ dodává Linda Kolaříková ze SEDLAKOVA LEGAL.