COFACE Barometr: Rizika vývoje světových ekonomik vzrostla; pohoršila si také Česká republika

I přesto, že se ve většině evropských zemí po uvolnění protiepidemických opatření opět zvyšuje ekonomická aktivita, tak ani toto postupné a částečné oživení nevymaže negativní dopady předchozích omezení na globální růst. „Očekáváme, že při 4,4% poklesu světového HDP bude recese v letošním roce silnější, než byla ta v roce 2009,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

Navzdory očekávanému oživení v roce 2021 – s 5,1% růstem za předpokladu, že nedojde k druhé vlně pandemie – bude HDP v eurozóně, ve Spojených státech, Japonsku a také ve Velké Británii meziročně o 2 až 5 procentních bodů nižší ve srovnání s úrovní 2019.

„Podle naší poslední prognózy se česká ekonomika v roce 2020 dostane do recese 6,2 %. Poté dojde v roce 2021 k oživení, kdy růst HDP bude poměrně vysoký a dosáhne 4,8 %,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

Rychlému „nastartování“ růstu ve světové ekonomice brání podle COFACE dva faktory:

• Tím prvním je přetrvávající nejistota v souvislosti s vývojem pandemie, která vede k růstu preventivních úspor domácností a k rušení firemních investic.
• Druhým omezujícím faktorem jsou dopady výrobních ztrát v některých odvětvích, zejména v sektoru služeb a těžebním průmyslu pohonných hmot.

^REKLAMA

Opatření centrálních bank jednotlivých zemí přispěla ke stabilizaci finančních trhů. A to zejména v těch zemích (jde převážně o země západní Evropy), které se snaží udržet výrobní kapacity firem i přes růst zadlužení. Na druhou stranu ale tato opatření také přinesla odložení řešení v oblasti zaměstnanosti a v oblasti firemního cash-flow.

Růst platební neschopnosti firem postihne všechny země

Navzdory opatřením na podporu překonání dopadů pandemie dojde k růstu počtu firem, které se ocitnou v platební neschopnosti, a to pravděpodobně ovlivní všechny hlavní vyspělé ekonomiky. Coface očekává, že v USA dojde k růstu počtu firem v platební neschopnosti o 43 %, ve Velké Británii to bude 37 %, v Japonsku 24 %, ve Francii 21 % a v Německu 12 %.

^REKLAMA

I mnohé rozvíjející se ekonomiky budou ovlivněny ekonomickými důsledky karanténních opatření: zejména poklesem příjmů z cestovního ruchu, návratem pracovní síly ze zahraničí a v neposlední řadě i poklesem příjmů z těžby surovin, jejichž ceny klesly. V Brazílii tak Coface očekává růst firem v problémech o 44 % a v Turecku o 50 %.

Ve srovnání s rokem 2019 se tak podle analýzy COFACE do roku 2021 zvýší celosvětově počet firem v platební neschopnosti o jednu třetinu.

„V příštích měsících neočekáváme v České republice výrazný nárůst platební neschopnosti. A to díky balíkům opatření přijatých českou vládou na podporu ekonomiky a včetně ochranných lhůt u požadavků na insolvence. Tato opatření firmám pomohou a zbrzdí nárůst insolvencí. Jakmile však pominou, ne všechny podniky se vrátí ziskovému podnikání. Očekáváme proto, že v roce 2021 v České republice vzroste platební neschopnost,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

Tento prudký nárůst platební neschopnosti se odráží i v růstu krátkodobého úvěrového rizika firem (na 6 až 12 měsíců). Současně je i důvodem zhoršení hodnocení rizika jednotlivých zemí, které pravidelně sestavuje úvěrová pojišťovna Coface. Ke zhoršení rizikovosti došlo u 71 zemí, což je více než 40 % ekonomik světa. Při hodnocení Coface vychází z makroekonomických, finančních a mikroekonomických údajů.

^REKLAMA

Česká republika si pohoršila

„Pohoršila si také Česká republika, která v Coface Barometru za druhé čtvrtletí 2020 získala hodnocení A4 místo původního A3. Do poklesu o jeden stupeň rizikovosti se promítá zhoršení hodnocení rizikovosti jednotlivých odvětví české ekonomiky,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko. Nejvíce si v hodnocení obchodního rizika pohoršil automobilový průmysl a doprava. Obchodní riziko v těchto odvětvích je nyní úvěrovou pojišťovnou Coface hodnoceno jako velmi vysoké. Na vysoké riziko se propadl maloobchod, textilní průmysl a dřevařský průmysl.

Odvětví české ekonomiky však nejsou jediná, která si pohoršila – při hodnocení sektorového rizika došlo v analýze Coface Barometr ke zhoršení u 40 % z 13 sledovaných sektorů v 28 zemích (což představuje 88 % světového HDP). Není asi překvapující, že nejvíce zasaženým je celosvětově i sektor dopravy, po kterém následuje automobilový průmysl a maloobchod. Na druhém konci spektra mezi odvětvími „nejodolnějšími“ před současnou krizi jsou tři sektory – farmaceutický, zemědělsko-potravinářský a odvětví informačních a telekomunikačních technologií.

Pozn.: Coface posuzuje rizikovost zemí podle platební neschopnosti firem ve 162 zemích světa. Pro hodnocení využívá osmistupňovou škálu ve vzestupném pořadí: A1 (velmi nízké riziko), A2 (nízké riziko), A3 (celkem přijatelné riziko), A4 (přijatelné riziko), B (významné riziko), C (vysoké riziko), D (velmi vysoké riziko) a E (extrémně vysoké riziko). Riziko platební neschopnosti firem v sektorech porovnává na 13 odvětvích v 6 geografických regionech, z nichž 24 zastupuje téměř 85% světového HDP. Jsou zařazeny do čtyř stupňů: nízké riziko, střední riziko, vysoké riziko a velmi vysoké riziko.