COFACE Barometr: Nerovnoměrné zotavení ekonomiky

„První polovina roku 2021 by se měla podle našich očekávání podobat roku 2020, který byl poznamenán nejsilnější globální recesí od konce druhé světové války (-3,8 %). Za předpokladu, že se hlavním vyspělým ekonomikám podaří do léta 2021 naočkovat alespoň 60 % jejich populace (přibližná hranice, která teoreticky dosahuje kolektivní imunity), pak by mohlo dojít k silnému oživení a globální růst by v roce 2021 dosáhl průměrně 4,3 %, zatímco světový obchod by vzrostl o 6,7 % (po propadu 5,2 % v roce 2020),“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

Dosažení kolektivní imunity by podle analýzy Coface mohlo znamenat i konec „stop-go“ cyklů, tedy opakování uvolnění a zpřísňování protiepidemických opatření, které jsou pro ekonomiku nesmírně škodlivá.

Platební neschopnost firem poklesla v roce 2020 ve všech regionech (o 12 % celosvětově, o 22 % v eurozóně, 19 % v asijsko-pacifické oblasti a o 3 % v Severní Americe) – a to díky vládním opatřením na podporu ekonomik. „Pokračování státní pomoci je podmínkou přežití mnoha firem i v letošním roce: Podle odhadů Coface by se totiž bez ní v loňském roce globálně zvýšil počet insolvencí o 36 %,“ řekl Ján Čarný.

Navzdory pozitivnímu dopadu různých vládních plánů podpory firmám však Coface předpokládá, že šok, k němuž došlo ve světové ekonomice v roce 2020, povede do roku 2022 ke zvýšení platební neschopnosti a to zejména ve Španělsku (o 16 % oproti roku 2019), Francii (13%), Itálii (9%) a Německu (6%). „Pro českou ekonomiku je vývoj v Německu klíčový a možné problémy některých německých firem nejsou dobrou zprávou,“ řekl Ján Čarný. „Vládní opatření pomohla firmám i v České republice zbrzdit nárůst insolvencí. Jakmile však pominou, ne všechny podniky se vrátí k ziskovému podnikání. Očekáváme proto, že v roce 2021 v České republice může růst platební neschopnost,“ řekl Ján Čarný, generální ředitel pojišťovny COFACE pro Českou republiku a Slovensko.

^REKLAMA

Česká republika si v ratingu obchodního rizika udržela úroveň A4 (přiměřené riziko), na níž si pohoršila v polovině loňského roku z původních A3 (vyhovující riziko). Hodnocení rizikovosti jednotlivých odvětví české ekonomiky se totiž v uplynulém období nijak nezměnila – s jedinou výjimkou, a tou je automobilový průmysl, který si v ratingu polepšil o jeden stupeň – z velmi vysokého na vysoké riziko.

Tři důvody nerovnoměrného oživení

Coface ve své pravidelné čtvrtletní analýze „COFACE Barometr“ předpovídá nerovnoměrné oživení světové ekonomiky. Identifikovala přitom tyto tři klíčové trendy:

• Silné nerovnosti mezi zeměmi. Zatímco výkonnost Číny a dalších asijských ekonomik (např. Taiwanu, jehož hodnocení se zlepšilo) podporuje globální růst, hlavní vyspělé ekonomiky se letos nevrátí na úroveň HDP, kterou měly před krizí. Jde především o země, jejichž ekonomiky jsou vysoce závislé na sektoru služeb (například Španělsko nebo Spojené království) nebo země, které budou zaostávat v procesu očkování.
• Odvětvové nerovnosti. Z 23 zlepšení ratingu obchodního rizika v jednotlivých sektorech – v rámci COFACE Barometr za čtvrté čtvrtletí 2020 – si téměř polovinu z nich připsal automobilový průmysl. Jeho růst ve druhé polovině roku 2020 příznivě překvapil a byl následovaný sektory stavebnictví a chemické výroby. Není překvapením, že odvětví služeb zůstane pandemií dlouhodobě oslabeno: nejvíce je zasažen sektor dopravy s devíti sníženími ratingu pro hodnocení rizika.
• Zvýšená nerovnost příjmů v rámci zemí. Nejméně kvalifikovaní pracovníci, mladí lidé a ženy postihla ve větší míře než zbytek populace ztráta zaměstnání. Přičemž většina z nich byla ve velké míře zaměstnána v nejvíce zasaženém odvětví služeb. Příklady z předchozích epidemií navíc ukazují, že toto zvyšování příjmové nerovnosti bude dlouhodobé a bude podporovat sociální nepokoje.

Pozn.: Coface posuzuje rizikovost zemí podle platební neschopnosti firem ve 162 zemích světa. Pro hodnocení využívá osmistupňovou škálu ve vzestupném pořadí: A1 (velmi nízké riziko), A2 (nízké riziko), A3 (vyhovující riziko), A4 (přiměřené riziko), B (významné riziko), C (vysoké riziko), D (velmi vysoké riziko) a E (extrémně vysoké riziko). Riziko platební neschopnosti firem v sektorech porovnává na 13 odvětvích v 6 geografických regionech, z nichž 24 zastupuje téměř 85% světového HDP. Jsou zařazeny do čtyř stupňů: nízké riziko, střední riziko, vysoké riziko a velmi vysoké riziko.