ČNB zařazuje nižší rychlost ve zvyšování úrokových sazeb

Od té doby však uplynulo několik týdnů a nálada v bankovní radě se dramaticky otočila. Nová prognóza centrální banky, které bude zveřejněna tento čtvrtek, tak bude pravděpodobně obsahovat zhoršení výhledu pro tuzemskou ekonomiku a zřejmě i snížení odhadu růstu inflace, která v posledních měsících byla výrazně pod prognózou ČNB. Bankovní radu tak nejspíš nepřesvědčí ani výrazně slabší kurz koruny nebo nejvyšší jádrová inflace od listopadu 2017. „Zprávy o ochlazování německé ekonomiky, nízká inflace v eurozóně, nejistý výsledek brexitu a obchodních jednání mezi USA a Čínou zvyšují nejistotu a nabádají centrální banku k větší opatrnosti při dalším zvyšování úrokových sazeb“ domnívá se Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Podle našeho názoru si bankovní rada bude chtít počkat se zvyšováním úrokových sazeb až na březnové jednání. Na něm už bude mít k dispozici nová čísla z ekonomiky, jako je vývoj HDP za čtvrté čtvrtletí minulého roku i lednovou inflaci, která svým způsobem nastavuje úroveň inflace po zbytek roku. Zároveň by se také měla vyjasnit situace ohledně zpomalení německé ekonomiky, resp. celé eurozóny, která v posledních týdnech vysílá negativní signály, za kterými však může stát pouze řada jednorázových faktorů. K tomu se přidávají rozporuplné zprávy z americké ekonomiky, které předznamenávají přicházející zpomalení tamní ekonomiky. Na to obdobnou pauzou ve zvyšování sazeb reagovala i americká centrální banka, která v minulém roce obdobně jako ČNB relativně agresivně zvyšovala sazby. Celkové zpomalování globální ekonomiky je realitou, nicméně rychlost zpomalování je v současnosti zahalena hustou mlhou nejistoty, která by se v nejbližších měsících měla rozpustit.

V případě, že zpomalování nebude tak dramatické, jak se v současnosti může zdát, očekáváme, že bankovní rada ČNB bude dále zvyšovat úrokové sazby a to v březnu a v druhé polovině roku. Třetí zvýšení sazeb, které jsme v minulosti spojovali s prvním zvýšením úrokových sazeb ECB, už v současnosti nepovažujeme za reálné. Potřeba zvyšovat úrokové sazby se zpomalováním tuzemské ekonomiky postupně klesá a v druhé polovině roku už pro tento krok nebudou podmínky. Pokud tedy chce bankovní rada zvýšit základní úrokové sazby alespoň do rovnovážných úrovní (tedy 2,5 – 3,0 % vyjádřeno 3M PRIBORem), bude mít pro to podmínky pouze v první polovině roku. „Cyklus zvyšování úrokových sazeb v Česku se blíží svému vrcholu. V novodobé historii se bude jednat o třetí nejkratší cyklus utahování měnové politiky ČNB. Základní sazba se stihne tak tak „normalizovat“. Na úroveň z období před globální finanční krizí nestihne vystoupat. Nízké úrokové sazby se stanou novým normálem a to nejen v Česku,“ doplňuje Horská.