ČNB vydává pamětní zlatou minci Hrad Veveří

Mince ze zlata o ryzosti 999,9 bude k dostání ve dvojím provedení – v běžném zpracování s vroubkovanou hranou v počtu 2 900 kusů a ve špičkové (proof) kvalitě s vysoce leštěným mincovním polem, matovaným reliéfem a hladkou hranou v počtu 6 900 kusů. Podobu mince navrhl výtvarník Asamat Baltaev, který zvítězil ve veřejné soutěži vypsané Českou národní bankou.

„Do dějin se hrad Veveří zapsal jako hlavní moravské sídlo markrabat a králů, které však bylo později poznamenáno necitlivými přestavbami a téměř upadlo v zapomnění. Díky právě probíhající rekonstrukci se však hradu postupně vrací jeho krása, kterou dnes vydaná zlatá mince zachycuje,“ řekl člen bankovní rady Vojtěch Benda a dodal: „K hradu Veveří se váže legenda, že je zde ukrytý stříbrný poklad templářů. Zlatá mince Hrad Veveří je skutečná a já věřím, že se pro své majitele stane i opravdovým pokladem.“

Hrad Veveří nad Brněnskou přehradou je se svými deseti věžemi jedním z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů v České republice. Někdejší královský lovecký hrad během své historie zažil doby slávy i zapomnění, několikrát byl bezohledně přestavěn. V posledních 20 letech prochází postupnou rekonstrukcí, kterou provádí brněnský Národní památkový ústav.

Zatímco písemné prameny dokládají existenci hradu Veveří od roku 1213, podle pověstí měl být vybudován již o dvě století dříve. Jeho počáteční historie je úzce spjata s vládnoucími rody Čech a Moravy. Český král Přemysl Otakar II. hrad využíval jako vězení pro své odpůrce a králi Janu Lucemburskému posloužil jako zástava na diplomatické a rytířské mise v Evropě. Císař Karel IV. hrad vyplatil a vrátil jej zpět do královského majetku, kde hrad setrval až do roku 1558. Odolal dobývání husitů i obléhání Švédy během třicetileté války a byl dobyt až v roce 1742 pruským vojskem. Od roku 1925 je hrad v majetku státu.

^REKLAMA

Na lícní straně zlaté mince je ztvárněno hradní nádvoří průhledem přes dveřní portál. V pravé části portálu jsou zakomponována stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku – český lev, moravská orlice a slezská orlice. Nad portálem je umístěna kamenná deska s reliéfním znakem Zikmunda z Tiefenbachu ve středu a po stranách s erby Bohunky z Žerotína a Kateřiny Meziříčské z Lomnice. Tyto erby připomínají historii doby pobělohorské, kdy byl majitel panství Veveří Zikmund odsouzen k smrti a ztrátě statků po porážce stavů na Bílé hoře. Po přímluvě tchána a jeho druhé manželky Bohunky u císaře však dostal milost. V levé části mincovního pole je dále text ČESKÁ REPUBLIKA a nominální hodnota mince 5 000 Kč.

Na rubové straně mince, kterou pro ČNB vyrazila Česká mincovna, je vyobrazen hrad Veveří z podhledu. Při horním okraji mince je text HRAD VEVEŘÍ. Ročník ražby 2019 je umístěn pod mostním obloukem.

Nominální hodnota mincí 5 000 Kč není totožná s prodejní cenou. Ta je výrazně vyšší a zohledňuje především aktuální cenu zlata a náklady spojené s výrobou. Mince lze zakoupit u vybraných smluvních partnerů.

Zlatá pamětní mince Hrad Veveří je součástí tematicky zaměřeného cyklu Hrady České republiky a je v pořadí sedmou již vydanou mincí. V této sérii již nechala ČNB vyrobit zlaté mince s motivy hradů Kost, Bezděz, Bouzov, Pernštejn, Zvíkov a Rabí. Dalším počinem s touto tematikou bude zlatá mince věnovaná hradu Švihov, která vyjde 1. října 2019.