Český bankovní sektor má stále velmi nízký podíl úvěrů v selhání a obrovský kapitálový polštář

Komentář České bankovní asociace k vývoji vkladů, úvěrů a nevýkonných úvěrů za únor 2022 dle statistik ČNB 

Autor: Miroslav Zámečník, hlavní poradce České bankovní asociace

Vklady obyvatel v bankách, počítáno v korunách i cizí měně celkem, i v únoru dále rostly. Již v srpnu loňského roku překonaly magickou hranici tří bilionů korun, ke konci letošního února jí pak překonaly o 66,6 miliardy korun. Meziroční nárůst vkladů obyvatelstva pak dosáhl nominálně 167 miliard korun, tedy navýšení o 5,7 %. Ze statistik sestavovaných Českou národní bankou (ČNB) také vyplývá, že zhruba dvojnásobným tempem rostl meziroční zájem o úvěry (10,9 %). Přes zjevně opadající hypoteční vlnu dosáhl celkový objem úvěrů obyvatelstva na 1,972 bilionu korun. Výsledné saldo mezi vklady a úvěry obyvatelstva pak meziměsíčně stouplo a dosáhlo 1,095 bilionu korun.

Živnostníci v únoru nepatrně snížili čerpání úvěrů, a zvýšili tvorbu vkladů, takže na úložkách měli koncem měsíce bezmála 200 miliard korun více, než kolik bankám dlužili.

Vývoj úvěrů a vkladů (v mil. Kč)

Zdroj: ČNB (ARAD), vklady a úvěry rezidentů dle sektorového hlediska (Kč + cizí měna)

Vklady firem za měsíc únor stouply o 26,7 miliardy korun, úvěry o více než 49 miliard korun

V únoru meziměsíčně panovala čilá aktivita u podnikových úvěrů, které stouply o více než 49 miliard korun (+4,14 %), meziročně se jedná o nárůst o 9,14 %. Zároveň rostla i depozita, která mají firmy v bankovních ústavech, na 1,324 bilionu korun; výsledné saldo vůči bankám tak skončilo na 87,4 miliard korun.

Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA:

Zatímco u obyvatel je převis úspor nad půjčkami základní charakteristikou českého bankovnictví od nepaměti, a živnostníci jsou v „netto pozici“ od přelomu tisíciletí, u firem se objevil tenhle fenomén až v průběhu pandemie, poprvé v červenci 2020. Jde o projev opatrnosti – firemní sektor jako celek by byl schopen vyrovnat všechny své závazky vůči bankovním věřitelům a ještě by mu více než 87 miliard na vkladových účtech zůstalo. Nyní je podstatné, jak se bude vyvíjet situace v následujících měsících, kdy budou cítit nejen inflační tlaky na energetických a materiálových vstupech, ale i další problémy související s válečným konfliktem na Ukrajině a rozsáhlými omezeními v ekonomických vztazích s Ruskem.

Vývoj úvěrů a vkladů (v mil. Kč)

Zdroj: ČNB (ARAD), vklady a úvěry rezidentů dle sektorového hlediska (Kč + cizí měna) 

Hypotéky mají historicky nejnižší procento selhání. Zatím

Ani únorová data nezachycují plný dopad napadení Ukrajiny ruskou armádou, a postupné propisování konfliktu a vyvolaných následků do finanční situace podnikové sféry a domácností v České republice a jejích obchodních partnerů. Dosud tedy platí to, co zmiňujeme již dlouho: podíly nevýkonných úvěrů jak u firemních půjček, tak v případě úvěrů obyvatelstvu v Česku patří v celoevropském srovnání mezi nejnižší v Evropě. Poněkud neočekávaně se statistický podíl nevýkonných úvěrů v bankách v hlavních kategoriích ještě meziměsíčně snížil.

Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA:

Vývoj nevýkonných úvěrů je jedním z nejdůležitějších indikátorů zdravotního stavu ekonomiky a víme, kam se bude, vzhledem k souběhu řady nepříznivých faktorů, posouvat v nadcházejících měsících. Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, tak u firem jsou však nevýkonné expozice na podstatně nižší úrovni než například po světové finanční krizi na počátku minulého desetiletí.

Podíl firemních nevýkonných úvěrů v únoru klesl z lednových 3,85 % na 3,69 %. To zhruba odpovídá „předpandemickému“ únoru 2019, a je to hluboko pod hladinou 8,2 %, na níž byl na konci roku 2011, natož pak 17,67 % v lednu před dvaceti lety.

Podíl nevýkonných hypotečních úvěrů v únoru ještě vylepšil historické rekordy z ledna a dále klesl na 0,71 %.

Vývoj nevýkonných úvěrů

  (Zdroj: ČNB (ARAD))