Středa 19. června. Svátek má Leoš.

České exportní firmy ovlivnila v loňském roce devalvace zahraničních měn. Nejvíce v Turecku a zemích Jižní Ameriky

Investice 19.03.2019 | 11:33 0 Komentářů

Celková hodnota českého exportu v loňském roce opět stoupla. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu i vyjádření českých exportérů. Na některých trzích však český vývoz ovlivnilo prudké znehodnocení tamních měn, zejména pak v zemích Jižní Ameriky či Turecku. Odborníci přitom uvádějí, že devalvace zahraniční měny nemusí nutně znamenat snížení exportu na daném trhu. Neshodnou se však na tom, zda by měly firmy při prudkém poklesu měny v zemi svůj obchod ukončit.

Výše celkového českého exportu v loňském roce opět vzrostla, a to o 3,6 procenta na 4,399 bilionu korun. Uvádějí to poslední zpřesněná data Českého statistického úřadu. Zatímco největší nárůst z hlediska hlavních trhů pro zahraniční obchod zaznamenaly české firmy v Německu, Nizozemsku či Španělsku, největší pokles pak šlo registrovat v Turecku, a to téměř 5,5 miliardy korun. Z velké části to přitom bylo dané devalvací tamní měny. „Vývoj turecké liry v roce 2018 v jednu chvíli připomínal vývoj některé z kryptoměn vzhledem k její silné devalvaci,“ uvedl analytik společnosti Bossa Štěpán Hájek. Podle předsedy představenstva Asociace exportérů Otto Daňka byla důvodem poklesu vývozu do této země i tamní politická situace.

Z hlediska procentuální změny se přitom v loňském roce devalvace měny nejvýrazněji projevila v Argentině. Český export tam klesl o více než čtvrtinu z 2,16 miliardy korun v roce 2017 na loňských 1,6 miliardy korun. Podle analytiků to však lze do velké míry přisuzovat také ekonomické krizi v zemi. Devalvaci měny čelila i sousední Brazílie, český vývoz do této země meziročně klesl o více než 12 procent.

Znehodnocení měny na některých trzích pocítily i tuzemské exportní firmy. „Zaznamenali jsme to zejména ve třetím čtvrtletí loňského roku. Měny v Argentině a Turecku zde devalvovaly o více než padesát procent. Ačkoliv se prodeje do jižní Ameriky a Turecka v tomto období výrazně zpomalily nebo někde úplně zastavily, i tak se nám v loňském roce povedlo v souhrnu meziročně navýšit tržby o 5 procent,“ uvedl Jiří Prášil mladší, výkonný ředitel koncernu ZKL, který se zabývá výrobou ložisek.

Podle Miroslava Somola z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se výrazné změny ve znehodnocení měny v krátkém časovém období do určité míry promítají do zvýšení obchodního rizika. „Ve střednědobém či dlouhodobém časovém horizontu se mohou odrazit též v poklesu dovozu do dané země. Uvědomujeme si dílčí nepříznivý vliv znehodnocování místních měn zemí, kam směřují české vývozy. Nicméně až na vzácné výjimky nevidíme v působení tohoto faktoru zásadní problém, respektive důvod tohoto poklesu,“ doplnil.

Různé vlivy na export

Devalvací zahraniční měny se v dané zemi zdražují výrobky z jiných trhů, zároveň tento jev významně ovlivňuje inflaci a snižuje kupní sílu obyvatelstva. To dále přispívá ke klesající poptávce po zahraničním zboží. Nejčastějším důvodem devalvace bývá zpravidla špatná kondice tamní ekonomiky či politická nestabilita. „Některé země dokonce devalvují svou měnu záměrně, jako tomu bylo například v době intervencí v tuzemské ekonomice. Důvodů může být hned několik od přilákání zahraničních investorů, nastartování exportů až po snížení obchodního deficitu země,“ uvádí Hájek.

Podle Otto Daňka však oslabení zahraniční měny ještě nemusí znamenat nutný pokles českého exportu. „K největšímu oslabení měny došlo z hlediska klíčových trhů pro český vývoz v Turecku, Rusku, Brazílii, Jižní Africe a Austrálii. Pokles exportu však šlo zaznamenat pouze v Turecku a Austrálii. Ne vždy, když tamní měna oslabí, dojde ke snížení našeho exportu. Bývá to však obvyklé, výjimky tvoří pouze případy, kdy daná země se bez konkrétního zboží neobejde a musí ho nakoupit za každou cenu,“ doplnil.

Reakce českých firem

Některé státy lze přitom z hlediska možného znehodnocení měny označit za dlouhodobě rizikovější. Otto Daněk v tomto směru zmínil Venezuelu, Turecko, Jihoafrickou republiku a s přihlédnutím k neukončenému válečnému konfliktu i Rusko. Podobně to hodnotil i výkonný ředitel koncernu ZKL. „Z našich zkušeností sem řadíme zejména Argentinu a Turecko,“ uvedl. Podle Prášila proto tuzemské firmy musí situaci na zahraničních trzích pečlivě monitorovat. „Obchodujeme pouze v amerických dolarech, eurech a korunách, devalvace ostatních měn na nás nemá přímý dopad. Euro lze odhadovat s dostatečnou přesností, horší je to u amerického dolaru, jeho kurz je často závislý na vyjádření amerických politických elit než na stavu českého hospodářství. Změny na ostatních měnách jsou velmi nepředvídatelné, navíc často jsou velmi rychlé a razantní, a tedy i s podstatným vlivem na objem prodeje v daném teritoriu,“ doplnil Prášil.

V otázce toho, jak by měly tuzemské firmy na výrazné znehodnocení cizí měny reagovat, se však názory různí. „Pokud je devalvace měny příliš velká, jako tomu bylo nedávno například ve Venezuele, nejjednodušším řešením je pro firmy se z takového trhu stáhnout,“ uvedl Štěpán Hájek. Podle Daňka by ukončení působení na daném trhu mělo být až nejzazší variantou. Vždy se hledá způsob, jak daný obchod udržet. Statistiky říkají, že dobývání ztracených trhů může být až desetkrát dražší než jejich prvotní objevení. Cest k řešení může být více. Od slevy na zboží, změny platebních podmínek, až po vyjednání slevy u našich dodavatelů, která se promítne do ceny našich výrobků,“ uzavřel.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.