Češi se podle něj loni zlepšili ve finanční gramotnosti a vyčkávali na vhodný okamžik k nákupu. „V dubnu přišel první výraznější pokles – ceny zlata se po pádu kyperských bank ocitly na úrovni února 2010, což vyvolalo obrovskou vlnu zájmu o fyzické zlato. Za duben a květen jsme prodali více než třetinu našeho celkového ročního obratu ve zlatých slitcích,“ říká Šulta. Obchodně úspěšné byly také pamětní mince vydávané Českou národní bankou. „V porovnání se zlatými uncovými slitky si u nás Češi zakoupili dvojnásobný počet pamětních mincí, největší zájem byl o emisi k 1150. výročí příchodu věrozvěstů Konstantina a Metoděje,“ dodává Šulta.
Poměr prodeje investičních slitků proti pamětním mincím a medailím je v České mincovně zhruba jedna ku jedné. Vývoj ale do budoucna mluví spíše pro mince a medaile. „Cena, za kterou prodáváme investiční slitky, je aktualizována na denní bázi a stoprocentně odráží to, jak se zlatu daří na burze. U pamětních mincí a medailí jsou důležité především jejich téma a náklad. Populární téma spojené s vyprodaným nákladem dokáže cenu mince nebo medaile vyhnat rychle nahoru, i když zlato padá, jak se to stalo například u zlaté medaile k 75. narozeninám Karla Gotta. Dva měsíce po emisi se na aukčních serverech nabízela o 20 tisíc dráž, než byla její prodejní cena,“ uvádí Šulta.
Vývoj ceny zlata v nejbližší budoucnosti bude opět záviset na krocích centrálních bank a možnosti omezování jejich extrémně uvolněné měnové politiky. „Vzhledem k tomu, že tyto kroky jsou všeobecně očekávané a ekonomická situace ve světě má k ozdravení stále daleko, jsem mírným optimistou. Rozhodně nečekám pokles ceny zlata pod loňská minima, jak některá média predikují,“ dodává Šulta.