Hrubý domácí produkt i hrubá přidaná hodnota vzrostly ve 2. čtvrtletí shodně o 0,9 %, ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziroční růst HDP činil 2,6 % a HPH 2,7 %. „Ekonomice se dařilo díky mimořádně úspěšnému zahraničnímu obchodu a spotřebě domácností. Na rozdíl od investic, které výrazně podpořily růst v loňském roce,“ komentuje vývoj hospodářství Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.
Pokračující meziroční růst spotřeby domácností byl podpořen rostoucí průměrnou mzdou, rekordní zaměstnaností i přetrvávající vysokou spotřebitelskou důvěrou. V případě tvorby kapitálu se na rozdíl od 1. čtvrtletí naplno projevil úbytek dotací z fondů EU, což vedlo zejména k poklesu investic do ostatních budov a staveb. „Stavebnictví ve 2. čtvrtletí meziročně pokleslo o 5,5 %. Naopak zpracovatelský průmysl se držel v dobré kondici. Hrubá přidaná hodnota se zvýšila i ve všech hlavních odvětvích služeb,“ doplňuje analytik ČSÚ Jiří Kamenický.
Tuzemské ekonomice se ve 2. čtvrtletí dařilo lépe než EU28. Unijní růst byl meziročně na úrovni 1,8 %, což je o 0,8 procentního bodu horší výsledek než v případě samotného Česka. I z pohledu mezičtvrtletního tempa byl růst národního hospodářství rychlejší, a to o 0,5 p.b. „Česká ekonomika se tak dál drží mezi třetinou nejrychleji rostoucích členských států. Významněji rostla meziročně ve 2. čtvrtletí například ekonomika Rumunska, Slovenska nebo Španělska,“ uvádí Jaroslav Sixta, ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ.
Růst spotřebitelských cen byl nepatrný, 0,2 %. Přes ceny zahraničního obchodu pronikaly do české ekonomiky deflační tlaky. V prostředí rekordně nízkých úrokových sazeb z úvěrů na bydlení však zrychlovaly svou dynamiku růstu ceny bytů, zejména prodávaných mezi domácnostmi.
