CEO Survey 2019: Lídři české ekonomiky se krize nebojí, tři čtvrtiny letos předpokládají růst svých firem

 Největším ohrožením pro českou ekonomiku představuje podle oslovených účastníků recese na zahraničních trzích (52 %). Růst mzdových nákladů označilo za riziko pouze 10 % respondentů, daleko větší obavy mají z nedostatku kompetentních zaměstnanců (25 %).

Vývoj české ekonomiky

Pro tento rok očekává 45 % českých generálních ředitelů ekonomický růst a 7 % dokonce výrazný růst. Stabilní vývoj české ekonomiky předpokládá 31 % oslovených účastníků, 16 % respondentů očekává mírný pokles tempa růstu, výrazný pokles pouze 1 % dotázaných. V horizontu tří let je již predikce méně optimistická – výrazný pokles tempa růstu ekonomiky predikuje 15 % ředitelů a více než třetina (38 %) očekává mírný pokles.

V tomto roce má třetina firem v plánu expanzi na další trhy a téměř 90 % chce současně snižovat náklady. Tento zdánlivý paradox, kdy se firmy snaží úzkostlivě řídit náklady a zároveň investovat, rozvíjet nové produkty, inovovat, ze studie zaznívá každoročně.

^REKLAMA

V porovnání se světovým průzkumem názoru generálních ředitelů, kterého se zúčastnilo 1 300 generálních ředitelů, jsou čeští lídři co se týče vývoje světové ekonomiky optimističtější. V pozitivní nebo stabilní vývoj ekonomiky věří letos globálně 70 % CEOs, zatímco u českých lídrů tento ukazatel dosahuje 85 %.

„Z výsledků desátého ročníku průzkumu PwC CEO Survey stále zaznívá optimismus a důvěra ve vývoj české ekonomiky. Pořád cítíme konjunkturu, ekonomické prognózy jsou dobré, růst bude sice pomalejší, ale stále bude pokračovat. Firmy mají chuť expandovat na nové trhy, chtějí se rozšiřovat, zavádět nové produkty a inovovat. A to je určitě pozitivní trend,“ řekl Jiří Moser, řídící partner PwC ČR.

Tab č.1: Očekávání růstu výnosů

Zdroj : CEO Survey 2019

Tab č.2: Srovnání očekávání růstu výnosů v průběhu posledních deseti let

Zdroj : CEO Survey 2019

Lidé vs. roboti: Jak získat a udržet si kvalitního zaměstnance & nahrazování pracovní síly roboty

Více než polovina tuzemských generálních ředitelů oslovených v průzkumu považuje nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců za největší hrozbu dalšího růstu pro svou firmu. Čtvrtina z nich uvádí, že do konce roku počítá se zvyšováním nákladů na mzdy a benefity.

Generální ředitelé stále plánují nabírat nové zaměstnance, ani pro tento rok se výrazné zpomalení neočekává. Změna je pouze v tempu – růst počtu zaměstnanců v roce 2019 firmy plánují v konzervativním intervalu 5–8 %, daleko méně se počítá s růstem nad 8 %. Více než třetina firem neplánuje žádnou změnu v počtu zaměstnanců, což se neliší od loňského roku.

^REKLAMA

„Generální ředitelé cítí stále větší omezení v podobě nedostatku pracovní síly. Tento trend považují generální ředitelé za jednu z největších hrozeb pro nadcházející období napříč téměř všemi obory,“ dodal Jiří Moser.

Téměř polovina účastníků průzkumu má zájem o HR analytics systémy. Důvodem jsou daleko větší možnostíipři řízení lidských zdrojů – od lepšího sledování výkonu po strategické plánování a podporu rozhodování. Na druhém místě se umístila umělá inteligence a chatboti, kteří do velké míry mohou pomoci řešit nedostatek zaměstnanců. Rutinní činnosti jako služby zákaznických call center, služby za přepážkou či schvalování úvěrů zastanou roboti.

„K tomu, aby byla firma na trhu práce atraktivní, nelze opomíjet, že potřeby každého zaměstnance mají svoji hierarchii a jejich priority se v čase mění. Jsou jednak materiální, tedy ty měřitelné penězi, tak nemateriální, tj. hodnotové. Právě ty mají největší vliv na to, jak se zaměstnanec cítí a zda se po práci nepoohlíží někde jinde,“ říká Peter Chrenko, partner oddělení People & Organisation PwC ČR.

Tab č. 3: Změny počtu pracovníků ve firmách

Zdroj : CEO Survey 2019

^REKLAMA

Technologie a digitalizace: RPA technologie a motivace firem pro digitalizaci

Digitalizaci a technologické inovace vnímají čeští generální ředitelé zatím především z pohledu úspory nákladů. To je stále nejsilnější faktor pro zavádění nových technologií. Zároveň je však patrné, že význam úspor oproti minulosti klesá. Pro budoucí projekty naopak posiluje faktor „zvýšení výnosů“. Vyšší zájem projevují generální ředitelé také o robotizaci a automatizaci, které mohou pomoci vyřešit problém nedostatku zaměstnanců na pracovním trhu.

Za nejvýznamnější technologii pro jejich podnikání považuje největší část generálních ředitelů cloud (21 %). Dalšími atraktivními technologiemi jsou RPA (Robotic Process Automation) a Industry 4.0 (16 %). Z hlediska budoucího vývoje je nejvíce atraktivní RPA, kterou označilo 51 % ředitelů jako nejvýznamnější pro následujících 3–5 let. Se zaváděním RPA však firmy příliš nespěchají, do 1 roku uvažuje o jejím zavedení pouze 5 %.

„Nástup robotů se netýká pouze výroby, projeví se i v kancelářských profesích. Robot v kanceláři je například speciální software naprogramovaný na nudné vyplňování formulářů, účtování faktur, přepisování záznamů z databáze či tvorbu různých reportů a analýz. Umí připravit pracovní smlouvu, stačí mu jen nadefinovat vstupní data či dokumenty. Je spolehlivý, pracuje rychle, prakticky nepřetržitě, a navíc bez chyb, které ve finálním výstupu mohou nechat lidé,“ říká Petr Ložek, vedoucí partner oddělení Technology Consulting PwC ČR.

Tab č. 4: Motivace k digitalizaci

Zdroj : CEO Survey 2019

V dlouhodobějším horizontu (min. 4 roky) si již téměř třetina firem dokáže představit, že RPA technologie nahradí čtvrtinu rutinních procesů. Nahrazení rutinních operací ve více než polovičním rozsahu je zatím představitelné pro malý počet firem (v řádu jednotek procent) – právě tyto firmy však mají velký potenciál být významnými inovátory a budoucími leadery trhu. Počet firem, které vidí lidský faktor jako naprosto nenahraditelný (v následujícím roce 33 %) se do 4 let pravděpodobně sníží o jednu třetinu na 13 %.

Inovativní stát – priority a hlavní překážky digitalizace

Průzkum PwC ukazuje, že čeští generální ředitelé vnímají digitalizaci veřejné správy jako zásadní podmínku pro další rozvoj ekonomiky. Za důležitý považují každý bod agendy digitální veřejné správy a polovina témat dokonce dostala hodnocení „velmi důležité“. Vypovídá to o neustálém očekávání a naléhavosti, s jakou by lídři českého byznysu tyto změny přivítali. Nejvyšší prioritu má podle průzkumu propojení jednotlivých úřadů (76 %), druhým nejpalčivějším problémem je dostupnost všech služeb státu na jednom místě (71 %) a třetí v pořadí je zajištění bezpečnosti pro jednotný digitální trh (60 %).

„Sdílení dat mezi jednotlivými úřady by rozhodně mělo patřit k prioritám digitalizace české veřejné správy. Za základní předpoklad digitální transformace, od kterého se odvíjejí všechny ostatní priority, považuji především změnu legislativy,“ říká Karel Půbal, ředitel PwC pro veřejný sektor, a dodává: „Přestože se nejedná o prioritu, na kterou firmy kladou největší důraz, neumím si představit realizaci systémových změn bez digitálně přívětivého legislativního prostředí, tj. bez klíčových zákonů přijatých v podobě, která bude slučitelná s požadavky na digitalizaci. Tento pohled je třeba zahrnout do legislativního procesu – posuzovat návrhy zákonů podle toho, jestli jsou slučitelné s požadavky na digitalizaci.“

Sedm z deseti lídrů firem vidí jako hlavní bariéru neochotu úředníků ke změnám a nedostatek odborných kapacit způsobující asymetrii informací mezi veřejným a soukromým sektorem. Šest z deseti také vidí problém v nedostatečné kontrole a projektovém řízení.

 „Podle nového návrhu zákona práva na digitální služby, který v nejbližší době bude projednávat poslanecká sněmovna, by kompletní digitalizace státu mohla proběhnout během příštích pěti let. V praxi to bude znamenat, že každý občan by mohl mít svůj digitální průkaz, jehož prostřednictvím bude moci například na jednom místě on-line uskutečňovat bankovní platby, vyřídit si občanský průkaz, požádat lékaře o elektronický recept na lék nebo možná dokonce i hlasovat ve volbách,“ říká Karel Půbal, ředitel PwC pro veřejný sektor.

Tisková z práva PwC