CZK/€ 25.265 -0,04%

CZK/$ 23.672 -0,38%

CZK/£ 29.357 +0,28%

CZK/CHF 25.977 -0,36%

06. 12. 2018

0 komentářů

Celosvětově roste počet bezhotovostních transakcí, vyplývá to ze zprávy World Payments Report 2018

 

Platební průmysl prochází v posledních letech procesem digitalizace, kterému nahrává do karet spolupráce tradičních hráčů na trhu s FinTech společnostmi. Inovace přichází i spolu s novými hráči na trhu, kteří jsou tvořeni velkými technologickými společnostmi. Tyto společnosti jsou v dnešní době označovány jako BigTech (Apple, Amazon, Google, Facebook a další). Požadavky regulátorů by měly být brány jako příležitost pro hráče v platebním průmyslu ke zlepšení jejich, někdy již zastaralých, infrastruktur. V Evropě hovoříme zejména o směrnici PSD2 (Payment Service Directive 2), která přináší revoluci otevřeného bankovnictví, vyplývá to ze zprávy World Payments Report 2018, kterou vydaly společnosti Capgemini a BNP Paribas.

Loading



 

Bezhotovostní transakce rostou celosvětově

Mobilní peněženky, platební karty, bankovní převody nebo již ne tolik využívané šeky – všechny zmíněné platební nástroje přispívají k růstu celosvětových bezhotovostních transakcí. Počet celosvětových bezhotovostní transakcí vrostl v roce 2016 o 10,1 % na 482,6 miliard. Na tomto růstu se podílely zejména rozvíjející se trhy v Asii (25,2 %) a region pojmenovaný jako CEMEA (střední Evropa, Blízký východ a Afrika), který v bezkontaktních platbách vzrostl o 17,1 %. Již rozvinuté trhy v Evropě a Severní Americe vrostly o 7,7 % a 5,7 %. Nejnižší míru růstu můžeme pozorovat překvapivě u regionu Jižní Ameriky, který je pokládán za rozvíjející trh, s růstem v řádu 3 %. Když se na vývoj bezkontaktních plateb podíváme z pohledu jednotlivých zemí, nejvyšší míru růstu v letech 2015 – 2016 zaznamenalo Rusko (36,5 %), Indie (33,2 %), Čína (25,8 %) a Jihoafrická republika (15,1 %). Podle odhadů by se měla takto vysoká míra růstu v Číně v příštích letech spíše stabilizovat a snížit. V případě Ruska, které mělo nejvyšší podíl na růstu v regionu CEMEA, se o tak vysoký růst postarala tamní vláda a její program pro propagaci platebních karet.

Regiony zařazené do kategorie rozvinutých (Asie-Pacifik, Evropa, včetně. eurozóny, a Severní Amerika) se podílely na celkových bezhotovostních platbách z více než 66 %. V minulých 10 letech se tento podíl snížil o více než 20 % na úkor rozvíjejících se trhů. Státy patřící do zmíněné kategorie zaznamenaly mírnější tempo růstu než rozvíjející se trhy. Všechny státy kromě Austrálie, Japonska a Singapuru zaznamenaly pouze jednociferné tempo růstu.

BigTech společnosti válcují konkurenci v případě mobilních peněženek, globálním lídrem je Čína

REKLAMA

Mobilní peněženky (také označované jako e-wallet) jsou jedním z dnešních fenoménů bezhotovostního platebního styku. V roce 2016 byly přes tyto mobilní aplikace provedeny platby za 41,8 mld. dolarů. Stále můžeme tvrdit, že adopce mobilních peněženek je relativně nízká, protože se podílí na bezhotovostních platbách z globálního měřítka „pouze“ z 10 %. Tento fakt je ovlivněn zejména rozdílnou penetrací mobilních telefonů na jednotlivých trzích a cenou mobilních datových tarifů, jelikož některé mobilní peněženky vyžadují připojení k internetu. Když se podíváme na úspěšnost BigTech společností a bank v této oblasti, BigTech společnosti suverénně vítězí nad bankami v případě tržního podílu. 71 % veškerých bezhotovostních transakcí přes mobilní peněženky zajišťují aplikace od BigTech společností. Hlavním důvodem je pomalejší digitální transformace bank, kterou BigTech společnosti již dávno prošly a dále průběžně pracují na vývoji moderních digitálních technologií. Z případné spolupráce bank a BigTech společností by profitovaly obě strany. Banky by do řešení vnesly zvýšení důvěry zákazníků v nabízené služby a svou širokou klientskou základnu využívající jejich produkty. BigTech společnosti by mohly přispět novými technologiemi, zjednodušením služeb a svou technickou expertízou. Z hlediska pohledu jednotlivých států je celosvětovým lídrem v této oblasti Čína. Zejména lokální lídři provozující mobilní peněženky jako Ali Pay nebo WeChat Pay pomohly Číně k zisku téměř 40% podílu celosvětového trhu mobilních peněženek. Čínští zákazníci v roce 2016 zaplatily svými mobily zboží za více než 16 mld. dolarů.

Směrnice PSD2 je předpokladem pro rychlejší adopci inovací

Banky a obecně hráči v platebním průmyslu mají možnost nabídnout efektivnější služby svým klientům díky novým technologiím. Nové regulatorní požadavky mimo EU, které byly představeny tento rok, se zabývají zejména snižováním rizik, standardizací poskytovaných služeb a jsou nástroji v boji proti korupci, terorismu a praní špinavých peněz. Zejména evropská směrnice PSD2 je pokládána za činitele, který zabezpečí rychlejší adopci inovací ve finančnictví a povede k větší zákaznické spokojenosti. PSD2 můžeme pokládat i za jakési srovnávací měřítko pro regulátory po celém světě, kteří se touto evropskou směrnicí inspirují. Nové směrnice a nařízení ve světě, které se věnují finančnímu sektoru (označované jako Key Regulatory and Industry Initiatives, zkráceně KRII), budou mít pozitivní dopad na rychlejší adopci inovací a na zefektivnění boje proti financování terorismu, praní špinavých peněz, větší transparentnosti a snížení rizika (jak na straně finančních institucí, tak samotných klientů).

Nejzajímavějšími ze směrnic ve světě jsou zejména regulace trhu mobilních peněženek v Číně, které otevřou lokální trh i zahraničním hráčům, jako jsou Apple Pay a Google Pay. Přesah některých směrnic a nařízení z lokálních do globálních může přinést i problémy, kdy dochází ke konfliktu jednotlivých regulatorních požadavků. K tomu dochází i v případě PSD2 a směrnice GDPR o ochraně osobních údajů nebo mezi PSD2 a nařízením 5AMLD (Fifth Anti-Money Laundering Directive), které je věnováno problematice boje proti praní špinavých peněz.

Faktory utvářející platební sektor

Platební sektor prochází neustálým procesem změn. Jedním z hlavních činitelů jsou samotní klienti finančních institucí a jejich měnící se očekávání. Klienti se již nespokojí se základními atributy zakoupených produktů, ale požadují služby s přidanou hodnotou. Toto očekávání se mění jak ze strany korporátní klientely, tak ze strany fyzických osob. Dalším z hybatelů jsou již zmínění noví hráči na trhu, které reprezentují technologické společnosti a nově vznikající digitální banky („challenger banks“). Nové požadavky regulátorů přináší nové možnosti pro banky i zákazníky jak získat více výhod ze své „spolupráce“. Zejména open banking mění svět všech bankovních klientů, kteří vlastní vícero bankovních účtů u různých institucí. To vše díky využití API (Application Program Interfaces), které pomohou jednotlivým bankám sdílet klientská data. Nejedná se pouze o banky, které využívají API k propojení, ale také FinTech společnosti. FinTech společnosti již v současné době hojně spolupracují s bankami na zajímavých projektech a obě strany z této spolupráce profitují.

Nový platební ekosystém přinese větší efektivitu a profitabilitu

Pokud chtějí banky ustát v konkurenčním boji v oblasti plateb, musí se rozhodnout, zda budou hrát roli lídra v tomto nově vznikajícím platebním ekosystému a musí si vybrat toho správného partnera. Z vyjádření vrcholných představitelů bank je patrné, že pouze 38 % dotázaných bank je v současnosti ochotné tuto roli plnit, což představuje relativně malé množství, s ohledem na vstup nových hráčů na trh. Technologické společnosti mohou přispět svými zkušenostmi s vývojem a adaptací nových technologií. Dle bankovních manažerů je spolupráce s FinTechy prospěšná zejména v oblasti reportingu a datové analýzy (77,5 %), KYC (77,5 %) a při vývoji PFM řešení pro správu osobních financí (69 %). Větší efektivitu a s tím spojenou profitabilitu by přinesla modernizace platební infrastruktury a nové technologie, které vytvoří nové platební kanály. Dalším hybatelem jsou instantní platby, které by nahradily v současnosti drahé platební karty a pomohly k akvizici nové firemní klientely. Firemní klientelu by dále přilákaly i služby s přidanou hodnotou, kdy by jim byla banka schopna předpovědět jejich peněžní toky, automatizovat vypořádávání a zefektivnit přeshraniční platby. To vše za využití nových technologií vytvořených ve spolupráci s FinTech společnostmi a datové analýzy.

Tisková zpráva Capgemini

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Evropa - figurky na mapě

Fond-show: BNP Paribas Funds Europe Small Cap

Historicky velmi úspěšný akciový fond BNP Paribas Funds Europe Small Cap má nejvyšší rating Morningstar a dlouhodobě svými výnosy poráží konkurenci včetně nízkonákladových ETF fondů.

Text: Jan Traxler

22. 10. 2019

Alternativní investice rozebírá Martin Viktora, provozovatel Poradci-sobě.cz a organizátor FINfestu, s Ľudovítem Javorským, Sales Executive ze společnosti Franklin Templeton Slovakia, a Janem Maňákem, Ředitelem obchodu pro ČR, Polsko a Slovensko ze společnosti BNP Paribas Asset Management.

Fondy s alternativní investiční strategií: K čemu jsou?

Retailový investor to nemá na trhu jednoduché. Výnosy státních dluhopisů se mu mohou zdát příliš nízké. Akcie jsou příliš volatilní, výnosy korporátních dluhopisů příliš rizikové. Možná právě proto získávají oblibu alternativní fondy, které investují jinak.

Text: Redakce

21. 09. 2018

Pitná voda - vodní hospodářství

Fond-show: Parvest Aqua

Tematicky zaměřený enviromentální akciový fond Parvest Aqua má vyšší nákladovost, nicméně výkonností zatím poráží index MSCI World. Je měnově zajištěný do korun, ale ne dokonale.  

Text: Jan Traxler

10. 04. 2018


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *