Úterý 15. června. Svátek má Vít.

ČEB: Obnovení činnosti Mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci nám otevře možnosti nového úvěrování a usnadní řešit problémy z minulosti

Přestože je pro české exportéry Rusko dlouhodobě jednou z nejatraktivnějších destinací, objem vývozu tímto směrem meziročně klesá (vloni o 30 procent). Zvrátit tento trend by měla jednání obou zemí v rámci 9. zasedání česko-ruské Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci, které toto úterý a středu probíhá v Praze. Českou delegaci vede Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, tu ruskou pak jeho protějšek Denis Manturov. Českou exportní banku reprezentuje hned trojice zástupců v čele s generálním ředitelem Karlem Burešem. 

„Obnovení činnosti Mezivládní komise samozřejmě vítáme. Nejenže se nám daří vyšlapávat cestičky pro české exportéry, ale komise pro nás také představuje určitou garanci, že se případné problémy budou efektivně řešit právě na mezivládní úrovni. Při rozhodování o poskytnutí úvěrů na nové obchodní případy to pro nás jako exportní banku může být klíčový faktor,“ říká Karel Bureš.

Pro české exportéry jsou v případě Ruska stále atraktivní oblasti jako energetika, strojírenství, doprava a potravinářství a Rusové mají podle ČEB o české výrobní technologie zájem. Skvělým příkladem je odběratelský úvěr, který ČEB poskytla společnosti Papcel na počátku tohoto roku. Společnost Papcel uspěla proti německé konkurenci a nyní by měla dodat ruskému zákazníkovi papírenský stroj za více než miliardu korun.

Důležitým bodem zasedání byla ale i řada problémových projektů, které současné vedení ČEB zdědilo z minulosti a jejichž následky musí řešit.

„Za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky jsme s ruskou protistranou projednali i několik problémových obchodních případů a mohu konstatovat, že jednání byla v tomto ohledu úspěšná. Projednali jsme například možné formy kompenzace ztrát z projektu Poljarnaja – jednou ze schůdných cest by mohlo být vykoupení technologie projektu TES Poljarnaja ruským subjektem tak, aby kupní cena částečně kompenzovala ztráty ČEB z úvěru. Diskutovali jsme rovněž možnost převedení celého projektu na energetickou společnost s účastí ruského státu a jeho následné dokončení s možností dofinancování ze strany ČEB a pojištění EGAP při poskytnutí záruk návratnosti tohoto financování,“ vysvětlil Karel Bureš. 

Tisková zpráva České Exportní Banky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.