BREXIT VERSUS ČESKÁ EKONOMIKA

Z databází poradenské společnosti Bisnode vyplývá:

–        4 540 českých firem má vlastníka z Velké Británie, počet českých firem s vlastníkem z Velké Británie se mezi lety 2013 až 2016 zvýšil o 62 %, z 2 789 firem v roce 2013 na 4 540 v květnu 2016  1 751

–        Firmy, které mají sídlo ve Velké Británii, se s oblibou využívají k vytváření struktur směřujících do daňového ráje

–        Britští majitelé českých firem upsali v tuzemských společnostech základní kapitál v celkové výši 40,6 miliardy korun. V pomyslném žebříčku největších zahraničních investorů podle upsaného základního kapitálu jim patří sedmé místo

Investice z Velké Británie v základním jmění českých firem

Zdroj: Bisnode

TOP 10 českých firem s britským vlastníkem

(podle upsaného základního jmění, jen majetkové účasti > 50 %) 

Zdroj: Bisnode

–        Aktuální rating Velké Británie je podle Dun & Bradstreet, která je strategickým partnerem Bisnode v Evropě, na úrovni DB2A se zhoršujícím se výhledem, tedy na stupni nízkého rizika návratnosti investice

–        Velká Británie je pro české firmy čtvrtým největším exportním trhem 

Analytik Bisnode Michal Řičař k současnému stavu říká: „Výstup Británie jistě ovlivní každou členskou zemí minimálně tím, že se změní rozpočet EU, na jehož základě se určuje, kdo je čistým příjemcem a kdo je čistým plátcem z evropské pokladny – ČR je v tuto chvíli čistým příjemcem. Jedná se však o dlouhodobý výhled, neboť fakticky se dopady výstupu objeví v evropské ekonomice až s novým rozpočtem, tedy v roce 2022 a později.
Z fundamentálního ekonomického pohledu je důležitější fakt, že Británie je významným importérem zboží z Německa, a do Německa zase směřuje většina exportu z ČR. Pokud by se Británie měla v úmyslu více separovat od EU, pak by to pro ČR mělo jistě negativní dopad. Tento scénář však není příliš pravděpodobný, neboť i pro Británii by větší separace měla významné negativní dopady, hovoříme zde o tzv. komparativní výhodě a mezinárodním obchodu zboží. V tomto kontextu lze tedy naopak očekávat, že kroky Británie povedou spíše ke snaze omezit participování na evropské byrokracii, přerozdělování dotací, snaze o nadnárodní sociální politiku a další. Neočekáváme, že by Británie omezila mezinárodní obchod. Jinak řečeno, dopady do ekonomické reality, a tedy bohatství nás všech, pravděpodobně nebudou zásadní. Pohledem spotřebitele lze pak očekávat, že mohou být určité dopady při cestování do Británie v podobě dražších výběrů z bankomatů, dražších zahraničních plateb, dražšího roamingu, vyššího cla a tedy i dovozového zboží, a v neposlední řadě zvýšené letištní kontroly. Avšak s ohledem na fakt, že jsme stále občané EU, nelze očekávat, že by Británie měla v úmyslu zavést extrémní „sankce“ vůči jakémukoli členskému státu za předpokladu, že onen stát bude korektně jednat, resp. jeho občané. Jak jsme naznačili, mezinárodní obchod a výhoda směny jsou i pro Británii důležitým ekonomickým faktorem bohatství a prosperity a Británie historicky jasně dokazuje, že jedná rozumně a ekonomicky rozvážně“.